Setkání na Barboře 2008
[ 15.05.2008 22:15 vložil Jirka | 3679 přečtení | Vytisknout ]
Ve dnech 8. až 11. května se
konalo v Duchcově velké setkání historických plachetnic ovládaných rádiem.
Jednalo se o čtyři soutěže: 1. a
2.soutěž seriálu Mi ČR NS a soutěž „ZLATÁ PLACHTA BARBORY 2008“.
Z výsledků těchto tří soutěží byl vyhodnocen „EVROPSKÝ POHÁR NAVIGA F –
NSS“. V neděli dopoledne tento maraton soutěží ukončila již tradiční
„wander“ regata „MODRÁ STUHA BARBORY 2008“.
Lodě a jejich kapitáni se sjeli do Duchcova ze čtyř zemí – z Německa, Ruska, Slovenska a samozřejmě z Čech a Moravy. Oproti předchozím ročníkům zcela chyběla účast z Polska – jediným polským zástupcem byl hlavní rozhodčí závodu Marian Taborek. Celkový počet účastníků závodu tak byl 26 v obou kategoriích a počet lodí byl 29. Navíc se na hladině objevily i dvě lodě mimo soutěž.
Čtvrteční dopoledne bylo tradičně
vyplněno příjezdem závodníků, prezencí a samozřejmě i vystrojováním lodí
v prostorném sále. Polední slunce uvítalo všechny na břehu rybníka
Barbora, pod stožáry s vlajkoslávou – tak, jak se na každou regatu sluší a
patří. Po vztyčení státní vlajky a vlajky Naviga byl slavnostně zahájen celý
soutěžní program zazvoněním na zvon. Ještě jedna čestná povinnost byla svěřena
řediteli soutěže Vaškovi Vrbovi a tou bylo slavnostní odemčení vodní hladiny
pro sezónu 2008 stejným klíčem, kterým jsme vodu zamkli na podzim 2007 na
Křetínce.
Stejný zvon odstartoval zanedlouho první jízdu plachetnic NSS-A – tedy plachetnic s bermudskými (trojúhelníkovými plachtami). Tato kategorie je trochu zatížena skutečností, že jsou na trhu stavebnice lodí (Yamaha, Sea Wind), které mají díky promyšlené a vyladěné konstrukci velmi dobré jízdní vlastnosti pro širokou škálu větru. Přitom jejich stavba je poměrně nenáročná a jen v řádu desítek hodin. Model pak působí díky své prefabrikaci velmi čistým dojmem a dosahuje tak i dosti vysokých bodových hodnot (které vstupují do hendikepu modelu). V tomto směru by měli rozhodčí jistě více diferencovat prefabrikované a ručně vyráběné částí lodí.
Oproti loňskému roku ve flotile
lodí NSS-A přibyla Gipsy Moth IV. – Štefana Ábela, dále jeden Sea Wind Karla
Zapletala z Duchcova a vlastně nová byla i žlutá Bonduelle – ta měla vloni
smůlu, kdy silný vítr poškodil její stěžeň již před první plavbou. Od té doby
byla podstatně konstrukčně upravena a její kapitán Josef Slížek s ní letos
jezdil podstatně lépe než vloni. Další novinkou ve startovním poli byla moderní
Volvo ocean racer Illbruck Jardy Peška. Bohužel všechny tyto nové lodě potkaly
během jednotlivých rozjížděk technické problémy. Je dobře vidět, že každou
novou loď je nutno prověřit v reálných podmínkách regat a Duchcovské
setkání, jako první závod roku, je výbornou příležitostí. Další lodě této
kategorie již hladinu Barbory brázdily v předchozích letech – Trigger
Františka Chmelky prošel malou přestavbou, Corona SK 40 Marcely Uherkové a
samozřejmě výtečně jezdící Endeavour Jirky Špinara s J-class rivalem
Rangerem, kormidlovaným Karl Heinz Postem. Nejmenší lodí i tento rok byla má
Stormy Weather.
V rozjížďkách NSS-A se účastnila i tolik diskutovaná Adrenalina Ulliho Schramma – tedy loď s absolutně největší plochou plachet v závodě (2 m2). V tomto sandbaggeru, jak se skutečné předlohy nazývají, vyrovnává posádka těžiště přesouváním a překládáním pytlů s pískem (sand bag). Podobný princip je použit i v modelu, kdy elektronický gyroskop poveluje servopohon přetahující válec odlitý z olova na návětrný bok a pomáhá tak modelu udržovat stabilitu. Velká plocha plachet se projevila ve druhé ranní rozjížďce, kdy se ostatní modely pouze krásně zrcadlily na větrem nezčeřené hladině a jen Adrenalina využívala termický pohyb vzduchu pro svůj pohyb k cíli.
Čtvrteční odpoledne pak dalo
příležitost i druhé kategorii NSS-B. V této kategorii je stavebnic
podstatně méně, a pokud se jedná o stavebnice (Atlantis, Valdivia), vyžaduje
sestavení modelu již podstatně více úsilí, zručnosti a času v dílně.
Zpracování modelů, stavěných naopak jen podle plánu, je pak v některých
případech přímo filigránské – modely jsou provedeny do všech detailů a pohled
na ně na břehu i na vodě potěší oko snad každého diváka – jak laika, tak i
znalce.
Na vodě se objevila galeassa Karl und Marie, postavená před lety Karlem Egrtem a kormidlovaná Ladislavem Doušou, velmi maketově propracovaná byla i S/Y Meteor IV. Ungera Veita z Chemnitz. Po hladině se proháněly i tři lodě s takzvanou rozpěrnou gaflí – keč Safari a také dvakrát stavebnicový Atlantis. Také krásná a jezdivá Thalassa byla zastoupena dvakrát – Vratislav Emler a Karel Egrt mohli poměřit že když dva dělají totéž, není to totéž. Velmi zajímavou lodí byla i Mystery Uliho Schramma – která své tajemství, funkční spinaker, skrývá v trupu pro jízdu na zadní vítr. Zajímavou lodí byla i Westward Karl Heinz Posta, která fantasticky jezdila v kurzu na zadní vítr – její motýl držel jak s kontra-šoty. Velice pohlednou lodí je Bejamin W. Lathan – Newfoundlandský škuner Štefana Ábela a stejně nádherně na vodě vypadal i lodivodský kutr Dorian Gray Michala Medveděva. Nechyběla samozřejmě i výtečně jezdící Marie Borka Dvořáka, která ale bohužel musela dvě rozjížďky přerušit kvůli technickým problémům s rádiem.
Dva modely zůstaly mimo soutěž.
Jedním z nich byl katamarán Proa s latinskou plachtou. Jeho
stavitelem je opět Uli Schramm, pohodový člověk s touhou stavět modely,
které se technickým řešením vymykají standardním konstrukcím. Rekapituluji:
Adrenalina – loď s pohyblivým balastem a enormní plochou plachet a Mystery
se svým funkčním spinakrem, který je během několika sekund vtažen do trupu
lodě, aby na povel rádiem znovu vystřelil do větru a tlačil loď vpřed na zadní
vítr. Katamaran Proa z Havajských ostrovů zase používá zvláštní přetáčení
své třírohé latinské plachty tak že při jedné poloze plachty pluje vpřed a při
druhé poloze plachty pluje směrově naopak – tedy se neotáčí.
Druhým modelem mimo soutěž byl škuner
Phantom – loď úctyhodných rozměrů a váhy. Karel Egrt od předloňského roku
kompletně změnil přestavovací mechanizmy plachet i vlastní plachty a palubu
doplnil spoustou maketových maličkostí a posádky včetně psa-plavčíka. Páteční
podvečer, s příjemnou brízou a volnou hladinou jen pro tuto loď, byl
krásným závěrem druhého dne soutěží.
Třetí den, sobota, byl od rána opět dnem slunečným s příjemným větrem, který umožnil hladký průběh všech rozjížděk. Na všech bylo vidět postupné zlepšování v přesnosti vedení modelu (po zimní pauze). Po sobotních jízdách měla každá loď odjeto devět rozjížděk – tedy pro některé až k desíti hodinám na vodě! Tento fakt je možná příčinou, proč je stále více modelářů, kteří si za hodiny strávené v dílně vybírají odměnu při společných jízdách, ve formě příjemných zážitků při soutěžích NSS.
Nedělní dopoledne patřilo tradiční „wander-regatě“, kdy je zadní bóje přemístěna až na opačnou stranu rybníka Barbory. Modely pak absolvují podstatně delší kurs a jejich kapitáni model doprovází po břehu. Letošní ročník této regaty o Modrou stuhu Barbory 2008 se jel na dvě kola a počasí nám opět dopřálo si závod užít. Průjezdem poslední lodě cílovou linií byl zakončen téměř celý program letošního velkého setkání.
Následovalo uklízení a balení lodí
a čekání na oficiální závěrečný ceremoniál. Na břehu se diskutovaly otázky
spojené s bodováním lodí, funkčnosti vzorce pro výpočet hendikepu.
Zajímavé téma se otevřelo také ohledně předností jízd lodí u bóje. Tím, že lodí
přibývá bude jistě nutno dávat na tato pravidla větší pozor ze strany
rozhodčích, zvláště na první bóji hned po startu. Pro závodníky je zase
důležité respektovat všechna čtyři daná pravidla a doplnit zejména svá práva i
o ohleduplnost k ostatním lodím s ohledem na jejich nautické vlastnosti
(ovladatelnost při daném kurzu a rychlosti). V tomto máme, alespoň já to
tak cítím, velké rezervy.
Co se oproti poslednímu závodu
podstatně vylepšilo byla skutečnost, že po celou dobu závodu nebyly problémy
s vzájemným ovlivněním RC souprav. Zcela jistě se zde pozitivně projevil
nástup nových systémů 2,4GHz, kdy nebylo standardní FM 40MHz tak zaplněné.
Závěr celého vydařeného setkání se nesl v duchu díků organizátorům za perfektně odvedenou práci, na které se našlo jen několik slabších momentů, ale v průběhu celých čtyř dní to byl opravdu skvělý servis. Poděkování patří i rozhodčím, kteří museli odsedět na břehu mnoho a mnoho hodin a pak ještě zpracovat výsledky. Díky největší patří samozřejmě řediteli závodu Václavovi Vrbovi, což vyjádřil i Torsten Hill českou větou Vašku děkujeme.
Jirka Kreisel, 14.5.2008
Videa ke stažení: Phantom (18 142kB); Countdown (9 521kB); (9 521kB); Mystery a Marie (4 300kB); Mystery a spinaker (5 498kB); Dorian Gray (12 013kB); První bóje (7 344kB); Marie (7 986kB); Meteor IV. (4 083kB); Proa spouštění na vodu (9 280kB); Proa obrat (5 360kB); Proa útočí (6 411kB);
