úterý 20. listopad 2018 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Modely > Teorie > Bodové hodnocení

Bodové hodnocení

22.07. 2010 | Teorie Vložil(a): Jirka
TE_007_001B
TE_007_001B

Jak už sám nadpis dává tušit, nebudou bohužel následující řádky nikterak zábavným čtením. Naopak, zkušenost o ktrou se s Vámi vzápětí podělím, patří vedle zážiků z MS 2009 v Pirně k tomu nejsmutnějšímu, co jsem v NSS za celých 11 let její existence zažil.

 Borek Dvořák

 

Výsledkovou listinu ze soutěže na Kristýně jsem poprvé uviděl až po příjezdu domů, když mi ji začátkem následujícího týdne poslal Laďa Hanuška. Hned při prvním přečtení mě zarazila některá bodová hodnocení. Proto jsem si z webu SMČR stáhl výsledkovou listinu z Barbory 2009 v Duchcově a porovnal ji s výsledkovou listinou z Kristýny 2010. Ze 14 modelů, které se zúčastnily obou soutěží, měla většina obdivuhodně shodná hodnocení. V šesti případech byly odchylky dokonce menší nebo rovné jednomu bodu, s jasnou tendencí do minusu. Další tři hodnocení se lišila o zhruba –3 body, Spray Pepy Mrákoty dostala za ručně splétaná lana a řadu dalších detailů doplněných oproti loňsku 3,34 bodu navíc. Hodnocení zbývajících čtyř modelů se však lišila velmi výrazně. Tyto šokující odchylky uvedu jmenovitě v pořadí podle výsledkové listiny:

1) Torsten Hill, model Zátopek, hodnocení 2009 76,67 bodu, hodnocení 2010 69,00 bodu, odchylka – 7,67 bodu. Torsten doplnil oproti loňsku na svém modelu řadu detailů, za což byl potrestán nižším bodovým hodnocením.

2) Jirka Špinar, model Endeavour, hodnocení 2009 86,33 bodu, hodnocení 2010 96,67 bodu (nejvyšší bodové hodnocení ze všech zúčastněných modelů), odchylka + 10,34 bodu. Jirky si važím jak pro jeho funkcionářskou tak i modelářskou práci, ale jeho Endeavour si tak vysoké hodnocení nezaslouží. Kdyby se bodovaly pouze trupy bez takeláže, pak snad. S takeláží věak nikoliv, ta neodpovídá předloze, stejně jako jí neodpovídala loni v Duchcově.

3) Franta Chmelka, model Trigger, hodnocení 2009 77,00 bodu, hodnocení 2010 72,67 bodu, odchylka – 4,33 bodu. Pokud vím, nedoznal Frantův model oproti loňsku žádných viditelných změn.

4) Jarda Zeman, model Dorian Gray II, hodnocení 2009 90,33 bodu, hodnocení 2010 84,67 bodu, odchylka – 5,66 bodu. Ani na Jardově modelu jsem si žádných změn oproti loňsku nevšiml.

Složení bodovací komise bylo pokud jde o NSS-B v obou ročnících naprosto stejné (M.Taborek, L.Hanuška, J.Červíček). V NSS-A jsem loni v Duchcově spolu s M.Taborkem a L.Hanuškou bodoval já, letos mě nahradil J.Červíček. Tedy většinová (dvoutřetinová) shoda i v NSS-A.

 

 

S ohledem na naprostou resp. většinovou shodnost hodnotících komisí, a dále na to, že se jednalo o shodné resp. vylepšené modely, byly (a jsou) pro mne tak propastné rozdíly v hodnocení nevysvětlitelné. Při tak velké shodě jak u modelů tak i u rozhodčích mi připadá v případě objektivního a fundovaného hodnocení logické očekávat, že vzájemné poměry statických hodnocení budou zhruba zachovány, a to ve všech 14 případech.

Proto jsem doplnil do výsledkové listiny z Kristýny 2010 bodová hodnocení z Barbory a rozdíly mezi oběma hodnoceními, a zaslal tento dokument spolu s oběma platnými výsledkovými listinami M. Taborkovi a L.Hanuškovi. V průvodním dopise jsem vylíčil podobně jako zde situaci, a položil oběma následující otázky:

- proč je z jedné třetiny nemaketový model hodnocen nejvýš ze všech zúčastněných (Endeavour)
- proč je naopak celkem velmi přesná maketa po doplnění detailů tak výrazně podhodnocena (Zátopek)
- proč jsou výrazně podhodnoceny modely, které nedoznaly oproti loňsku žádných výrazných změn (Dorian Gray a Trigger)
- a to vše ve vztahu k v podstatě nezměněné úrovni ve zbytku startovního pole.

 

 

 

 

Po několika dnech jsem obdržel (ne)odpověď od Mariana Taborka. Byl jsem upozorněn na to, že proti statickému hodnocení není možno podat protest. Marian dále zdůraznil, že komise provedla bodování v souladu s předpisy Navigy. Jeho krátká (a bohužel i bezobsažná) zpráva končila prohlášením, že smyslem modelářství by měla být zábava, a nikoliv hledání negativ.
Protože se Marian odpovědím na moje otázky „obratně“ vyhnul, poslal jsem je členům komise (tentokrát i J.Ćervíčkovi, jehož adresu jsem mezitím získal) ještě jednou. Tentokrát mi „odpověděl“ L.Hanuška, který znovu potvrdil nic neříkající (a mimochodem i chybné) prohlášení M.Taborka o regulérnosti bodování. V závěru sdělení mě navíc obvinil z vedení hysterické kampaně a z předpojatosti, a svou zprávu uzavřel prohlášením (citát): „Považuji tímto diskuzi k danému tématu za ukončenou a nemíním se k věci vracet.“
Protoze jsem se opět nedočkal věcné odpovědi, a protože jsem přesvědčen, že je zásadně chybné pohřbít problém, který nebyl ani náznakem vyřešen, musím se tedy alespoň pokusit z dostupných faktů vydedukovat nejpravdepodobnější důvody pro toto – no, řekněme nečekané – statické hodnocení. V zásadě jsou teoreticky možná následující zdůvodnění:

1)Rozhodčí nejsou dostatečně kompetentní.
Tuto možnost nepovažuji za pravděpodobnou, už jenom obdivuhodná shodnost v hodnocení v šesti případech ze 14 to vylučuje.

2)Rozhodčí bodovali povrchně.
Ani tuto možnost nelze podle mého názoru považovat za pravděpodobnou, ze stejných důvodů jako altenativu č.1).

3)Rozhodčí bodovali kompetentně a zodpovědně, avšak s ohledem na velký počet bodovaných modelů se dopustili chyb, resp. hodnotili alespoň v některých připadech subjektivně. Když vyšly nesrovnalosti v bodování najevo, rozhodli se rozhodčí z obav před ztrátou respektu tyto chyby nepřiznat.
Z mého pohledu je toto nejpravděpodobnější možnost, a zároveň také jediná, kterou by bylo možné pochopit. Obodovat tak velký počet modelů není žádná sranda, a bohužel vždy přítomné riziko chyb se tím ještě dále zvětšuje.

4)Rozhodčí záměrně a cíleně zvýhodnili resp. znevýhodnili některé soutěžící.
Hluboce se mi příčí o něčem takovém i jenom uvažovat, a neumím si představit, co by někoho k takovému jednání mohlo přimět. Na druhé straně jsem nenašel žádný věcný protiargument, a proto bohužel nemohu tuto možnost s čistým svědomím vyloučit. Skutečnost, že by taková alternativa vůbec mohla nastat, je zároveń také důvodem pro moje zkraje uvedené rozčarování.

 

Jak už jsem napsal, nevím která nebo které z uvedených možností byly důvodem k tak velkým odchylkám v bodování. Faktem zůstává, že něco někde nefungovalo, a že tím utrpěla spravedlivost hodnocení. V této souvislosti připomínám, že bodování má přímý vliv na šance jednotlivých účastníků na umístění. Rozdíl dvaceti bodů ze statického hodnocení znamená rozdíl 0,1 v handicapu. Toto je zhruba horní hranice toho, co se ještě dá výjimečně dobrým výkonem na vodě vyrovnat. Na druhé straně, jak je vidět z přiložené tabulky, někdy je to ale pouhý jeden bod, který rozhodne o konečném pořadí. To je také správné, protože jde o maketářskou kategorii.
Podmínkou je však přísně objektivně a nestranně provedené statické hodnocení modelů. Jak dokazuje popsaný případ, nechává dosavadní praxe hodnocení podle kritérií „shoda s dokumentací“, „provedení trupu“, „provedení takeláže“ a „celkový dojem“ rozhodčím příliš mnoho prostoru k subjektivní interpretaci. Bude zřejmě zapotřebí mnohem přesněji a konkrétněji definovat pravidla bodování, a pevně je zakotvit v pravidlech tříd NSS. Jako další nutnost vidím zprůhlednění bodování pro soutěžící. Účastníci soutěže musí mít možnost se dozvědět ohodnocení jednotlivých rozhodčí v jednotlivých kritériích, společně se zdůvodněním proč byly za to či ono body strženy. Organizačně přece není žádný problém do připraveného formuláře u každého soutěžícíhp vepsat čtyři heslovité poznámky a čtyři čísla, a tato čísla sečíst.
V současnosti jsou účastníkům přístupná pouze konečná způměrovaná bodová ohodnocení bez jakéhokoliv zdůvodnění, což mi nepříjemně připomíná krasobruslení.

 

 
tabulka vlivu bodového hodnocení na výsledky
 


V přiložené tabulce jsou ve sloupci „M“ doplněna bodová hodnocení z Duchcova 2009, ve sloupci „N“ jsou uvedeny rozdíly v hodnocení a do sloupce „O“ jsem zanesl korigovaný handicap vypočtený ze statického hodnocení 2009. V pravé polovině tabulky je pak možno si udělat obrázek o vlivu statického hodnocení na započtené časy, pořadí v jednotlivých jízdách a na konečné pořadí. Odchylky oproti oficiálním výsledkům jsou barevně zvýrazněny. Analýzu jsem provedl pouze pro „Zlatou plachtu“, je však logické, že by se vliv bodování projevil podobným způsobem i u ostatních soutěží.

 


 

Z tabulky je dále např. možné vyčíst, že je z hlediska umístění při stávající praxi statického hodnocení výhodné, za cenu ztráty pouhých tří bodů model zalepit páskou proti zamotávání otěží (Karel Egrt & Pen Duick), a že se naopak nevyplatí na model doplňovat detaily (Pepovi Mrákotovi bodový zisk 3,34 bodu žádné lepší umístění nepřinesl a Torstenovi byly za totéž body dokonce strženy). Toto není ani tak kritikou směrem k rozhodčím, jako spíš zhodnocením předem asi jen těžko odhadnutelných (a zřejmě i nechtěných) dopadů bodování.
Pro mne z uvedeného jasně vyplývá nutnost změny. Za konstruktivní a univerzálně v rámci Navigy použitelné návrhy ohledně zlepšení objektivnosti a zprůhlednění bodování bych byl samozřejmě komukoliv vděčný.


Zdravím
Borek Dvořák

P.S.Protože se jednalo o nesrovnalosti ve statickém hodnocení na mezinárodní soutěži oficiálně vypsané jako „III. Evropský pohár NAVIGA, F-NSS“, informoval jsem o případu vedoucího sekce Naviga NS Eberharda Türcka.

 

Výběr fotek z archivu minisail: Jirka

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Listopad 2018
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30
Log
Článků: 233
Akcí: 10
Uživatelů: 78
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2018 minisail.cz