pátek 22. březen 2019 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Inspirace > Životopisy slavných > Colin Archer a jeho RS No.01

Colin Archer a jeho RS No.01

09.01. 2016 | Životopisy slavných Vložil(a): Jirka
Obraz namalovaný Hardt le C-Kroghem
Obraz namalovaný Hardt le C-Kroghem

Nemnoho lodí se jmenuje po svém konstruktérovi, alespoň pokud vím. Jedna je ale opravdu výjimečná. Nejenom tím, že je na vodě přes 120 let a dodnes dokáže v závodech historických lodí potrápit i mnohem novější lodě, ale i tím, že po čtyřicet let sloužila na moři k záchraně životů a dalších lodí.

Text (c) Jirka Kreisel

 

 

Colin Archer portret

 
Colin Archer byl a je nejznámější norský námořní konstruktér. Narodil se v Norsku, ve městě Larvik dne 22. července 1832. Rodina však pochází ze Skotska a Colinovi rodiče se do Norska přestěhovali šest let před jeho narozením. Jeho otec byl obchodník s kvalitním dřevem ze severských lesů, které se výtečně hodilo nejenom pro stavbu lodí. Mladý Colin Archer již škole vynikal v matematice a technických věcech. Poté krátce pracoval v malé loděnici, kde se vyučil lodním tesařem a tak nahlédl do řemesla lodních stavitelů. Doba byla tvrdá a tak později odešel za bratry, do Austrálie, kde spolu vybudovali prosperující ovčí farmu. Na této farmě pracoval a nakonec celou farmu i úspěšně řídil. Ve třiceti letech, roku 1861, se už jako ekonomicky nezávislý vrátil do Norska, kde založil vlastní loděnici a začal se věnovat návrhům a stavbě lodí. Jeho konstrukce se vyznačovaly velkou bezpečností a dobrou ovladatelností. 
 
 
 

Expediční loď Fram

Asi světově nejznámější lodí, kterou zkonstruoval, byla polární loď Fram, která podnikla několik expedic do Arktidy a Antarktidy vedených Nansenem a později Amundsenem. Konstrukce Framu byla tvarem trupu uzpůsobena k uvíznutí mezi ledovými krami, které Fram nerozdrtily ale vytlačily vzhůru. Stejným pojmem se ale staly i jeho záchranné a lodivodské lodě, navržené pro tvrdé podmínky norského pobřeží. Díky svým konstrukcím a kvalitě a úspěšnosti svých lodí byl po celém Norsku uznáván a populární. Když Colin Archer zemřel 3. února 1921 ve věku 89 let, zůstalo za ním úctyhodných více než 200 zkonstruovaných a postavených lodí.  
 
 

 

Lodivodské lodě

Ty jsou velkou kapitolou v jeho kariéře (bylo jich více než 60). Právě na nich začal důsledně uplatňovat své myšlenky a konstruktérský um pro jejich bezpečnost a dobrou ovladatelnost za jakéhokoli počasí. Od roku 1876 navíc aplikoval na všechny trupy svých lodí vlnovou teorii britského inženýra Johna Scotta Russela. Ten jako první vysledoval chování zvlněné vody a jejich interakce s trupem a stěnami kanálu, když sledoval nákladní lodě tažené koňmi v anglických kanálech. Vše se snažil matematicky popsat. Povšiml si také, že na přídi a na zádi vznikají rozdílné typy vln (příďová a záďová). Pro snížení odporu trupu při odhadované rychlosti popsal matematické vztahy, optimalizující tvar a délku trupu pro danou rychlost. Tyto poznatky byly aplikovány nejenom Archerem, ale také například zásadně změnily tvar přídě obchodních lodí z kulatých tvarů na ostrý konkávní tvar (viz přídě kliprů), který pak později přejaly i lodě se strojním pohonem. Díky těmto znalostem snad všechny Archerovy lodě mají typický tvar zádě do špičky podobné přídi (angl. doubleender). Důraz, který dával na odolnost a bezpečnost svých lodí potvrzuje fakt, že mnohé z nich jsou stále v provozu bez velkých oprav. A to mnohé z nich mají více než sto let. 
 
 

Námořní jachty

Přestože je Colin Archer znám svými záchrannými loděmi, byl úspěšný i v konstrukci lodí využívaných pro volný čas, tedy námořních jachet (postavil jich přes 70). První jachtu postavil pro sebe již roku 1867 “Maggie”. Pro své klienty stavěl  vždy spolehlivé a lehce ovladatelné lodě pro každou příležitost. A těch byla na norském pobřeží spousta. Postavil také velmi úspěšnou jachtu “Storegut”, která ve své době vybojovala mnohá regatová vítězství. Zajímavá je i loď Pipi, navržená Colinem Archerem roku 1899. Pro tuto loď jsou k dispozici i modelářské plány.
 
 

Záchranné loďě

Konstruktér Colin Archer, který je nyní přímo spojován se vznikem těchto lodí, se k jejich konstruování dostal trochu náhodou. V roce 1891 praktický lékař Dr. Oscar Tybring, který byl šokován velkými ztrátami na životech námořníků a rybářů u norského pobřeží, inicioval vznik Norské společnosti pro záchranu trosečníků (Norsk Selskab til Skibrudnes Redning - NSSR). Tato společnost, za peníze dárců, vypsala soutěž na zkonstruování prvního prototypu záchranné lodě. Colin Archer, který se s Dr. Tybringem znal, byl přizván mezi členy hodnotící komise. Znali se, stavěl pro něj dříve lehkou jachtu, se kterou mohl navštěvovat své pacienty na pobřeží i při špatném počasí. Do soutěže bylo přihlášeno 5 návrhů a některé byly později postaveny s drobnými úpravami navrženými právě Archerem.  V prvním kole však nebyla vybrána žádná loď.
 
Vedení společnosti NSSR pak přímo oslovilo samotného Colina Archera, aby navrhl záchrannou loď u které by vyšel ze svých tehdy velmi úspěšných lodivodských lodí. Colin Archer nabídku přijal a zkonstruoval ketch s ostrou přídí i zádí o rozměrech 13,7 m na palubě, šíře 4,6 m a s ponorem 2,2 m. Výtlak lodě byl 27 t, polovina v litinovém kýlu, zbytek v odlitcích naskládaných a zajištěných v útrobách trupu. Trup by velmi mohutný s dubovou obšívkou na borovicových řezaných a ohýbaných žebrech. Severská borovice se v parametrech vyrovná baltskému dubu a tak i paluba a vnitřní výdřevy byly z tohoto dřeva. Zvláštností bylo, že trup měl obšívky dvě, vnější a druhou na vnitřní straně žeber. Ta byla také dokonale zatěsněná, tedy tvořila jakousi loď, vestavěnou v lodi. Toto řešení mohlo loď zachránit v případě průrazu vnější obšívky, hrozící v zimním období od malých plovoucích ker. Dále byly v trupu čtyři přepážky vodotěsně oddělující vnitřní prostory - komory trupu. Dokonale zatěsněná paluba s kokpitem, který byl také vodotěsný a mohl být odčerpáván při zalití, to byly další stavební trumfy konstruktéra. V trupu bylo deset lůžek, standardní posádku lodě ve službě však tvořili pouze čtyři lidé. Ti byli schopni ovládat všechny plachty i v těch nejtvrdších podmínkách. I ve velmi bouřlivém počasí byla loď ovladatelná s refovanou hlavní a refovanou stěhovou plachtou. Maximální ploch všech plachet byla 110 m2. Loď byla navržena a stavěna pod označením RS No.1 Rescue Ship No1 - tedy Záchranná loď číslo 1. Ale již při spouštění lodě na vodu koncem července  1893 byla pokřtěna po svém konstruktérovi Colin Archer RS No1. Brzy se ukázala vhodnost koncepce lodě a podle RS No.1 bylo postaveno mnoho dalších lodí, které úspěšně plnily úkoly na různých místech norského pobřeží. Následující lodě se minimálně lišily v koncepci, spíše se hledaly další vhodnější varianty vybavení. Až v roce 1930 byl u RS No.36 instalován pomocný motor. Stavební koncepce vydržela prakticky až do druhé světové války.
 
 
 

 

RS No.01 - druhý život

Prototypová loď Colin Archer RS No.01 byla po čtyřiceti letech služby prodána do soukromých rukou. V té době měla na svém kontě úctyhodných 237 zachráněných lidských životů, 67 zachráněných lodí a asistenci při záchraně 1522 lodí s posádkou přes 4500 námořníků. Loď přežila druhou světovou válku a v roce 1961 byla nalezena v Americe ve špatném stavu po mnoha letech, kdy byla v soukromých rukou. Byla přeplavena zpět do Norska, kde sloužila několik let jako výcviková loď Norských skautů. Následně loď přešla pod správu Norského národního muzea. V roce 1973 muzeum podepsalo smlouvu s Jachtařským klubem Colina Archera a o loď se naplno začali starat bratři Knut a Gunn von Trepka. Loď prošla rekonstrukcí trupu v roce 1977 a interiér byl zrekonstruován do původní podoby v roce 1993. 
 
Loď se také účastnila, a velmi úspěšně, mnoha závodů historických lodí. Například roku 1983 se stala absolutním vítězem Cutty Sark Tall Ships' Race, kdy nechala za sebou 74 dalších lodí. Roku 2013, o velikonocích na lodi vznikl požár. Naštěstí nebyl fatální a tak loď po roční celkové rekonstrukci mohla znovu na vodu. To, že je lodí se kterou je nutno počítat potvrdila loď hned v následujícím roce 2014, kdy opět zvítězila ve čtyřdenním závodě Tall Ship Race z holandského Harlingu do norského Fredrikstadt. Zvítězila nejenom ve své třídě ale také v absolutním pořadí s náskokem více než dvou hodin před druhou lodí.
 
 

 

To nejlepší na její konstrukci ...

Je to odolná konstrukce trupu, s poměrem šířky ku délce 1:2.5. Dlouhý kýl a ostrá příď i záď dobře drží směr a loď je schopna stoupat proti větru i ve velmi rozbouřeném moři. Samozřejmě zmíněné dvojité plaňkování trupu a možnost uzavření částí trupu při proražení je významný prvek bezpečnosti v severských mořích plných ker v zimní sezóně. 
Široká, ve dvou směrech klenutá paluba lemovaná nízkým masivním zábradlím, umožňující dobrý odtok vody a také zapuštěný kokpit přispívaly k bezpečí posádky při plavbě. Zvláště kokpit, ze kterého bylo možno ovládat kormidlo a otěže a přitom stát hluboko pod úrovní paluby byl bezpečným místem i na divokém moři. 
Oplachtění je uzpůsobeno silným větrům. Bezanová plachta je plochou menší než stěhovka a to je netypické pro ketch. Hlavní stěžeň má pouze tři stěžňové zápory na každé straně a nemá žádné další stěhy směrem vzad, se kterými by bylo nutno pracovat. Plachty mají volný dolní lík, což umožní jednodušší kasání, případně rychlé zmenšení plochy hlavní plachty vytažením dolního předního rohu plachty vzhůru po stěžni, kdy vzniká jakýsi trysail.
Pro záchranné účely sloužilo na palubě několik silných úvazníků a průvlaků pro tažení zachraňované lodi a také malé velrybářské dělo vrhající harpunu s lanem do blízkosti ohrožené lodě. I mohutný kotevní vrátek, umístěný hned za hlavním stěžněm a vyložené robustní trámy s rolnami na výtah kotvy jistě posloužily i při nejedné záchranné operaci.
 
 
 

Archerovi pokračovatelé

 

 

Tento výrazný typ malých námořních lodí neodešel spolu se svým tvůrcem. Naopak zažíval dále velkou popularitu zejména v severních mořích. Zejména tvar trupu - výrazný doubleender ovlivnil mnohé další konstruktéry. Pravda, měnilo se oplachtění, spolu se vzrůstající oblibou bermudského oplachtění se “colin archer type” stal oblíbeným tvarem trupu i pro bermudské sloopy či ketche, výjimkou nebylo ani oplachtění brigantina. 
Obliba tvaru trupu přetrvala i druhou světovou válku a i krátce po ní se stavěly lodě inspirované tímto norským konstruktérem. Dobrým příkladem může být loď Kurun, stavěná pro osamělou plavbu po oceánech a pro pokus o obeplutí zeměkoule ve stylu Joshui Slocuma. Loď postavil a na dlouhou cestu se s ní vydal Jacques-Yves le Toumelin. Jedná se o gaflový kutr stavěný tak, aby loď bylo možno jednoduše ovládat, aby dobře držela kurz a aby byla bezpečná i za špatných podmínek. Snad se s Kurunem ve formě modelu brzy potkáme na našich soutěžích, vím, že je ve výstavbě.
 
 
Text (c) Jiří Kreisel
 

 

Colin Archer RS-01 a úspěch na Tall Ship race 2014

 

 

Video RS-14 Stavanger s ukázkou záchrany rybářské lodi

 

 

 

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Březen 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Log
Článků: 234
Akcí: 11
Uživatelů: 81
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2019 minisail.cz