čtvrtek 17. říjen 2019 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Setkání > Z akcí > Setkání na Velkém Dářku v červenci 2009

Setkání na Velkém Dářku v červenci 2009

15.07. 2009 | Z akcí Vložil(a): Jirka
KR_017_001B
KR_017_001B


Nápad na tuto akci vznikl v Jinolicích, kdy si mezi řečí a pivem Karlík povzdechl: tak, odjezdíme tady, pak Plzeň a pak až Dářko v srpnu... a to je strašně za dlouho! Tato slova padla na úrodnou půdu a Michal začal hned po návratu z Jinolic zjišťovat možnosti na volnou vodu v jachtecu na Dářku.



Nápad na tuto akci vznikl v Jinolicích, kdy si mezi řečí a pivem Karlík povzdechl: tak, odjezdíme tady, pak Plzeň a pak až Dářko v srpnu... a to je strašně za dlouho! Tato slova padla na úrodnou půdu a Michal začal hned po návratu z Jinolic zjišťovat možnosti na volnou vodu v jachtecu na Dářku.Hned další týden se rozjela příprava na akci, která nakonec překonala očekávání nás všech. Místo bylo zajištěno, termín byl stanoven a Michalovi začaly chodit přihlášky a diskuse na stránkách vytroubila toto setkání do světa. Počet lidí a lodí brzy přestoupil desítku a šplhal ke dvacítce. A tu dokonce překonal!

 

 

Ve čtvrtek 2. července jsme se začali sjíždět v prostorách jachtecu a už toto čtvrteční odpoledne se jela první regata za poměrně silného větru a dlouhých vln. Po ní, během večeře na rybářské baště dojela ještě část lidí, včetně mne. Naštěstí Michal skvěle navigoval a tak se jen málo aut utopilo v blátě rozmočených cest kolem rybníku Velké a Malé Dářko. Pro doplnění historických fakt kroniky musím uvést, že celá republika byla sužována přívalovými srážkami, které se nevyhnuly ani Vysočině a tak vody bylo všude dost.
Páteční ráno nás přivítalo bezvětřím a hladinou jako sklo. A když jsme o desáté, přesně podle rozvrhu dávali lodě na vodu, tak byl kumšt je dostat ke startovní linii. Naštěstí se Neptun slitoval a přeci jen pár dechů na hladinu pustil. Byl to relax... Po jízdě se zatáhlo, a když jsme dorazili prodlouženým vojenským krokem na Rybářskou Baštu, tak to bylo právě tak akorát, aby nás nezmáchala velká bouřka s kroupami.
Odpolední jízdy, začínaly optimisticky s mírným vánkem. V těchto podmínkách se ukázaly výhody J-class Endeavour Milana Kroupy. Je vidět, že tato přeplachtěná loď je právě stavěná do podmínek slabého pravidelného větru, kdy předčila i Atlantis. Jakmile se dojezdilo, vítr začal sílit a tak se mnozí ještě vrátili na vodu si to ještě užít. Dářko je velká vodní plocha a tak vítr provází dlouhé, malým lodím nepříjemné vlny. Poježdění bylo ale ukončeno z jiného důvodu.

 

 

Michal pro nás totiž objednal ve vedlejším výcvikovém středisku potápěčů večerní posezení s grilovanými kuřaty. Teprve tam, když jsme seděli kolem dlouhého stolu a sháněli židle pro všechny účastníky, mi došel význam a rozsah celé akce. Je nás opravdu už hodně a vzniká velká parta lidí, kteří se rádi setkávají. Dorazila taky pětičlenná skupina ze Slovenska, které samozřejmě počítáme mezi nás. Jmenovitě Abel Štefan, Szaraz Juraj, Kozak Petr, Neupauer Jan a také Petr Mikulka. Petr se přijel pochlubit svým krásným Shamrockem, který mnozí z nás viděli na fotografiích. Skutečnost je ale ještě lepší... Zpracování modelu je opravdu úžasné, včetně propracovaných detailů. Já osobně bych se ale zdráhal položit takovou krásu na vodu, pokud by na ní plavalo cokoli jiného a navíc by břehy musely být obložené molitanem. Těším se na další setkání s touto lodí, až bude oplachtěná a funkční.

 

 

Pepa Mrákota, na tento páteční den přivezl vyvenčit svou kajutovou old-timer plachetnici, předchůdce Spray, se kterou jezdil zase den následující. Mohli jsme tak nahlédnout pod pokličku (tedy spíše pod nástavbu), kde bylo postaveno proporcionální navijákové servo z motoru a pákovým servem přesouvaných koncových dorazů. Tak byla splněna proporcionalita řízení. Zajímavá finta je i kontakt který při povolování otěže blokuje chod motoru při odvíjení až do chvíle, kdy otěž vyvine tah. Tím je zajištěno, že se otěž z bubnu nevytočí do útrob lodě a tím se nemůže zasukovat.   



Sobotní ráno nás přivítalo opět klidnou hladinou. Navíc po včerejších vlnách, podpořených i večerním blázněním jednoho rychlého motorového člunu, byla hladina pokryta zelenou vrstvou sinic. Nevím, jak vypadá Sargasové moře, ale vím, jak vypadá Zelené Dářko. Michal splnil slib včerejšího večera a půjčil dvoustěžňovou Dezetu, aby nás po Dářku trochu povozil. Rádi jsme mu udělali posádku.


DeZeta je loď původem z Německa, navržená roku 1905, jako školní loď pro výcvik mládeže – budoucích kadetů námořnictva. Byl to dvoustěžňový ketch s lugrovým oplachtěním typově nazvaný Jugendwanderkutter. Trupem loď vyšla z tehdejších lodí Německého císařského námořnictva, kde byly podobné lodě používány jako záchranné čluny. Výborné nautické vlastnosti člunům umožňovaly pracovat i při velmi špatných podmínkách bouří na Baltu a byly ovladatelné s minimem lidské síly. Loď byla velmi populární zejména před druhou světovou válkou, kdy sloužila pro výcviky Hitlerjugend. Jakmile válka skončila, spousty těchto lodí zůstaly v Polsku, kde sloužily pro výcvik polských Harcerů (obdoba našeho Junáka). V šedesátých letech, kdy původní dřevěné lodě dosloužily, vznikla laminátová varianta a oplachtění bylo pozměněno z lugrového na gaflové. Loď má plochu plachet cca 30 m², délka trupu (LOA) je 8,5 m, ponor s vysunutou ploutví je udáván 2,1 m. Posádku tvoří 12 lidí – 10 veslařů (pět párů vesel) kormidelník a kapitán.

a pár linků na stránky s informacemi o této zajímavé lodi:



Po této vsuvce, jízdy na lodi v měřítku 1:1, jsme do zelených vln Sargasového moře, tedy Dářka položili (někteří s těžkým srdcem) své modely k další regatě. Tato jízda už byla hodně zajímavá, foukalo a vlny ještě nebyly tak jedovaté. Myslím, že tato jízda byla asi tou nejpodařenější. Po jízdě následoval opět výborný oběd na Rybářské baště a tak se plnila Michalova charakteristika setkání na Dářku – Je to o setkání, kamarádském poježdění a dobrém jídle.

 

Odpolední jízda byla poněkud divočejší – vlny se rozhodly předčít svou účinností vítr a tak menší lodě, jako má Stormy, byly bez šance. I tak se našla spousta odvážných, kteří své modely do závodu pustili. Já jsem zvolil šlapadlo, poháněné dvěma dobrovolníky a vyrazil zaznamenat jízdu z neobvyklé pozice – proti břehu. Pohled to byl opravdu velmi zajímavý a záběry se docela povedly. Budete mít možnost je vidět také, jen co zpracuji video.

 

 

Celým setkáním se jako červená nit táhlo spouštění na vodu lodi Magdaléna, se kterou přijel v pátek odpoledne pan Staník. Je to zajímavá loď, šarpie s třemi kýly, trochu kýčovitá ale o to zajímavější. Má škunerové oplachtění stěžeň s čnělkou, napínáky vantů jsou řešeny přes deadeye, loď má přední čnělku s vodním stěhem. Tak jak ubíhal náš čas Magdaléna byla postupně vystrojována, nasazena nová sada plachet, osazen lodní motor. Tak loď dělala krásnou kulisu našim modelům. V sobotu odpoledne přišla hodina H, tedy okamžik spuštění Magdalény na vodu. Celé je to zaznamenáno též na videu včetně nádherných průjezdů lodě při silném větru při procházející bouřce.

 

Ta nás vyhnala z vody – stejně se blížil večer, který jsme prokecali až do tmy, dojedli a dopili zásoby a tím vlastně celé setkání tak nějak zakončili. Sobotní počasí nám ukázalo přívětivější tvář Velkého Dářka, kdy nepršelo a svítilo i sluníčko, bouřky nás obcházely a my si užívali léta u vody. Počasí nedělní už tak příjemné nebylo, během dopoledne se přihnaly přeháňky a tak jsme se rozjeli domů.

Shrnutí na závěr: Hlavního, sobotního, dne se účastnilo 19 lodí na vodě. Závody nekompromisně posuzovala dvoučlenná profesionální porota (placena plechovkami piva). Trochu jsme jim zamotali hlavy, kdy neznali naše lodě a tak se čas od času spletli při průjezdech kol. Z toho vyšel jejich požadavek na čísla na plachtu pro příští závod – ty přidělil Michal a bude je vyžadovat pro příští účast na Dářku v srpnu.

Určitě velmi pozitivní byl počet lidí a lodí, který se na Dářku na tomto vlastně neplánovaném a neoficiálním setkání sešel. Príma je i to, že se objevily i dvě nové tváře (Petr Matějka a Martin Červený) a doufám, že se jim mezi námi líbilo a už teď plánují další závody, na které se vydají. Parta, která okolo minisail je určitě stojí za to – podívejte se, jak se na pinky Dove zvětšuje na zkoušku kormidlo, a jak se toho všichni účastní…

 


No a to co musím uvést na konec tohoto článku je velký dík Michalovi od nás všech za to, co zorganizoval a jak se celé akci nezištně věnoval. Sice prohlašuje, že to dělá hlavně pro sebe a že mu o nás až tak nejde, ale vím přesně jak to myslí. Takže DÍKY MICHALE.

Jirka

Soupiska účastníků sobotního závodu:

Abel Štefan - Gipsy Moth    
Szaraz Juraj  - Viktoria
Kozak Petr - Delfin     
Neupauer Jan - Inga  
Jakubík Miloš - Atlantis ,,A"
Kroupa Milan-Endeavour
Zapletal Karel  - Sea Wind
Egrt Karel - Pen Duick
Zeman Jaroslav - Dorian Gray
Douša Ladislav - Karl und Marie
Pešek Jar – Ilbruck (velký)      
Uherková Marcela - Korona 40
Chmelka František - Trigger   
Mrákota Josef - Spray  
Matějka Petr – Fantom
Medvěděv Michal – Iona
Šimůnek Karel - Pinky Dove
Kreisel Jiří - Stormy Weather
Červený Martin  - Sea Wind

 

 

 

 

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Říjen 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31
Log
Článků: 241
Akcí: 11
Uživatelů: 83
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2019 minisail.cz