neděle 19. srpen 2018 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Modely > Z loděnic > Ze zimních loděnic II.

Ze zimních loděnic II.

21.01. 2009 | Z loděnic Vložil(a): Jirka
ZL_009_001B
ZL_009_001B

To to běží, ani jsme se nenadáli a máme nový rok s devítkou na konci. Venku přibylo sněhu, leden nás ochladil mrazivými teplotami, ale ruch v loděnicíh nezmrzl - ba právě naopak mám pocit, že se toho událo hodně. Alespoň tak soudím z fotografií, které mi od vás docházejí...
A tak se pojďme spolu projít tam, kde voní dřevo, lak a lepidlo.
Jirka

Lodě v loděnicích:
Brittania & Jarda (Adraj) Pešek
Stormy Weather & Miloš (Kutil) Kvapil
Pen Duick & Karel Egrt

 

 

Spray II. & Pepa Mrákota

Výroba maketového bednění.

Tato operace byla poměrně složitá. Jako materiál jsem zvolil jasanovou dýhu milimetr silnou. Vybíral jsem části s hustšími léty, jež lépe imitují prkna obšívky.Jasan je také dostatečně tvrdý ve smyslu poškození trupu při provozu. Nejdříve je nutné jednotlivá prkna narýsovat a trup včetně dělení na správných místech a zužování na obě strany od plaňky položené přes největší obvod.Pak už nastává pasování a pasování. Žádné prkno není rovné,každé se nějak zužuje. Hrany jsou posráženy , aby vyniklo dělení.Vlastní lepení je stejné jako u paluby,jen průhyb zajišťují do vytvrdnutí lepidla gumičky.Končil jsem o jedno prkno pod vodoryskou,i tak to celé zabralo deset dnú práce.

 

 Dále stavba pokračovala zhotovením brlení.

Vše se musí co nejpřesněji narýsovat, vydlabat hranaté otvory pro dubové kolíčky a ty co nejpřesněji napasovat.K vlastnímu lepení jsem využil přípravek publikovaný panem Borkem Dvořákem.Ten zajišťuje rovnoběžnost kolíčků s bokem trupu.Po řádném vytvrdnutí lepidla se může přikročit k polepování smrkovými lištami 3x6.Tady jsem již musel lišty ohýbat-napařovat.Stačí je namočit do vody na 5 minut a nad sálavým teplem-horkovzdušnou pistolí nahřát a mezi prsty natvarovat. Brlení je zakončeno dubovou opasnicí.Na tu jsem si musel nejdříve neřezat dostatečně široké lišty , aby se dal vyříznout dostatečně dlouhý oblouk přenesený z papírové šablony. Navzájem jsou spolovány autentickým zámkem.Dub jde uhýbat stejně dobřě,jen se musí nechat delší dobu ve vodě.To je zatím všechno.Ostatní záležitosti , jako otěrové lišty, nebo vyhoblovaný čelen ze smrku nejsou ničím mimořádné.


 

 

Lodě:
Spray II. & Pepa Mrákota
Brittania & Jarda (Adraj) Pešek
Stormy Weather & Miloš (Kutil) Kvapil
Pen Duick & Karel Egrt

 

 

Brittania & Jarda (Adraj) Pešek

Jarda se rozhodl, že vstoupí podruhé do téže řeky, i když, obrazně řečeno, na jejím dolním toku. Staví totiž Brittanii ve větším měřítku. Ta první, bohužel měla problémy při silném větru a předpokládám, že díky jejímu pečlivému zpracování, stojí někde na čestném místě. Ta nová, větší,  už začíná dostávat obrysy. Jen na vysvětlenou, první obrázek, s lahváči, mi přišel jako Pf-ko s názvem "Příprava na další sezónu"."Předpokládám, že juž e dopito a v loděnici panuje čilý ruch tak, aby loď stihla první regatu.

 

 

 

 

 

Stormy Weather & Miloš (Kutil) Kvapil

... aneb co příště udělám jinak.


Asi v roce 2006 jsem potkal na výstavě Model Hobby pana Tomáška, který postavil a vytvořil plány na loď Farm, který jsem tou dobou stavěl, s tím že má i jiné plány. Jak čas plynul Farm byla v roce 2007 plavby schopný bez detailů,ale zjistil jsem, že vítr mě přitahuje více. Vzpomněl jsem si na krásné hodiny strávené s plastovou plachetnicí Jane a padlo rozhodnutím, že si postavím svou dřevěnou plachetnici. S panem Tomáškem jsem se sešel a vybral si právě Stormy weather. Také jsem dostal kopii článku o stavbě RC plachetnice od pana Dvořáka, který je dokonalý, bez kterého bych plachetnici nikdy nepostavil.
Vždy se mi líbily elegantní lodě z meziválečného období. Od pana Tomáška, jsem se dozvěděl, že Stormy vlastní Jirka Kreisel, který mi poskytl výborné fotografie, bez kterých bych si stavbu nedovel představit, tímto mu moc děkuji.  Jirka mi řekl o knize pana Dvořáka RC-Segelmodelle, sice neumím ani slovo německy, ale z obrázků je dobře patrno jak na to. Tak to by bylo asi k tomu jak jsem ke Stormy přišel.

Příprava u počítače

Na Monaku jsem našel článek o Cad programech pro modeláře. Stáhnul jsem si program Delft ship , který je dokonalý na úpravu trupu lodí. Nascenoval jsem bokorysky, žebrorysky a vodorysky a umístil je na pozadí, podle kterých jsem vytvořil sít bodu a z nich vznikl skutečný tvar trupu. V 3D pohledu jsou krásně vidět případné prohlubně, nerovnosti. Program vypočítá těžiště výtlaku, laterálů, výtlak a spoustu dalších údajů, kterým moc nerozumím.

 

 

Po té nastaly výpočty podle článku pana Dvořáka, to jestli jsem postupoval správně ukáže až první jízda. Podle nich jsem trup upravil pro vypočítaný balast se změnou ponoru. Délka modelu je 125,4 cm, na vodorysce 88,8cm, šířka 30cm, výtlak asi 10kg (podle Delftshipu, ale mělo by to být méně).

 


 


Zde bych chtěl dodat pár chyb, kterých jsem se dopustil:

1. V době kdy jsem upravoval Stormy, nebyl k dispozici český manuál – tutoriál, jak na to, díky tomu se úprava hodně protáhla a vyskytly se chyby z důvodu špatného pochopení programu, takže některé žebrorysky nejsou úplně ideální, což jsem poznal při další stavbě. Dnes již je a každému ho doporučuji.

2. Neumím pracovat v Autocadu nebo jiném programu, což mi ztížilo práci, Delftship umí výsledný tvar trupu přeexportovat do autocadu, ve kterém je lepší vytvořit finální žebra, kýl, …., než na pauzáku s pravítkem .U další lodě se začnu učit Autocad.

3. Zvětšování žeber na kopírce ( musel jsem zmenšit velikost žebrorysek na 50% z důvodu tiskárny A4), při kterém vznikly silné čáry a ne úplně přesné zvětšení, příště bych obětoval přímí tisk 1:1 v kopy centru.

Konečně stavba.

Žebra jsem překreslil přes kopírák na 4mm topolovou překližku, stejně i kýl a outor. U kýlu bych příště zvolil kvalitnější a silnější materiál z důvodu kroucení. Metodu stavby jsem použil kýlem dolů, neměl jsem sní zkušenosti, vždy jsem stavěl kýlem nahoru s žebry přitlučenými ke špalíčkům,kterou bych použil příště z důvodu větší přesnosti a menšímu kroucení konstrukce ( ale to bylo zapříčiněno i slabým kýlem)

 

 


Lepil jsem epoxidem 1200, který se osvědčit u předchozích modelů. Jako lože stěžňů je použita mosazná trubka, zalepená do zářezu v kýlu a outoru. Pouzdro kormidla je také mosazná trubka v lepena do kýlu s oboustranným zesílením ze 4mm překližky.

 


 

Obšívka je z 2 x 10mm balzy lepená epoxidem.Nechal jsem 1,5cm od paluby volný, na zapuštění laminátového bortu. Mrtvý kýl je vyroben ze smrkových lišt slepených dohromady epoxidem, rozdělený do tří částí, střední část je forma pro balast .Uložený na 4mm překližce, chycena každá část čtyřmi vruty + epoxid. Po obroušení celého trupu, i s mrtvým kýlem, který jsem kontroloval pomocí překližkových měrek, jsem vyndal střední část.

 

Lití olova

Lití olova se podařilo až na 3. pokus.

1. Dvojdílnou sádrovou formu jsem vytvořil z papírové krabice od bot, která zdeformovala a sádra špatně těsnila. Už nikdy, škoda sádry i času.
2. Po druhé  jsem si již pohrál a vytvořil kvalitní dvojdílnou krabici ze zbytků 1,5 cm silné a 10cm vysoké dřevotřízky na skříně. 1. část ohrádky byla se dnem, druhá bez dna, vzájemně spojené kolíky.
3. Rozmíchal řídkou sádru a vylil spodní bedýnku, do které posadil dřevěný kýl, který jsem obalil izolepou aby se sádra nepřichytila ke dřevu, s čárou na polovině. Sádra musela přesahovat okraje bedýnky. Po vytvrdnutí kýl vytáhl a opracoval horní rovinu bedýnky, nejlíp to šlo pilkou na železo, rašple se příliš zanášela.
4. Po té na vzniklou rovinu položil balící fólii a nožíkem vyřezal obrys kýlu. Vložil dřevěný balast,který vykukoval přesně v polovině a usadil horní bedýnku a znovu vylil řídkou sádrou.
5. Po zaschnutí sejmul horní bedýnku, do horní sádrové formy vyvrtal dva větrací  otvory a jeden licí ve tvaru trychtýře.A nechal asi týden vyschnout.
6. Na ohni jsme roztavili olovo a začali lít, bohužel jsem špatně spočítal množství olova a 1.,5 kg chybělo. Také jsme vyrobili špatnou licí nádobu, papiňákem s lemem to moc nejde.
7. Na druhý pokus jsme použili starou konvici s dlouhými držadly, aby se dalo lít ve dvou ( váha 7kg je již v rukou znát ). Bohužel jsme lili moc rychle, větrací otvory se ucpaly, takže horké olovo vytrysklo zchladlo a již se nedalo dolít.
8. Na poslední pokus jsme odlévali pomalu a konečně výsledný olověný kýl vypadá celkem dobře. Vzniklé pukliny jsem zalil roztaveným olovem nahřívaný propanbutanem na pájení topení.

Až budu lít balast příště udělám ho ze dvou částí, lití bude jednodušší, každý vyliji zvlášť, lépe se bude upravovat výsledná váha balastu ( musel jsem 1kg odvrtat, a každý kdo vrtal olovo ví, jak to jde špatně).Poté ho slepím, zakolíkuji a laminát dokonale zajistí. Balast jsem usadil a přišrouboval ho čtyřmi vruty k překližce, přelepený epoxidem. Díry pro vruty se vrtaly dost špatně, olovo se maže, chce to vrtal postupně, vždy odstranit šponu a znovu vrtat hlouběji, jinak se kousne vrták a zlomí se ( padly na to dva vrtáky). Olověné otřepy jsem odstranil rašplí a upravil tvar, aby vše plynule navazovalo.

Trup

Na bort jsem použil 1mm laminátovou desku z firmy Lamitec z Pardubic. Vyrábí různé tloušťky desek. Je zapuštěný asi 1,5cm do trupu a s dostatečným přesahem. Lepenou část zdrsnil a přilepil epoxidem. Nejnáročnější byla část zádi, stále se mi nedařilo docílit požadovaného tvaru, zkroucení a ohnutí tuhého laminátu šlo dost špatně. Špatně jsem zvolil místo napojení pásku bortu ( deska byla příliš krátká) a to v zadu, příště raději na přídí, kde není žádné zaoblení. Také udělal malý přesah na zádi, čehož později litoval, zkrátka záď se příliš nepovedla a trápím se sní do teď. Až ho bud dělat příště použiji více pásků laminátu na sebe a doopravím pilníkem, jak mi radil pan Tomášek.

 


 

Po usazení bortu jsem částečně vytmelil nerovnosti a v domnění, že se zbytek schová pod laminátem, a zase chyba. S laminováním mi pomohl pan Tomášek. Použili jsme dvě vrstvy hrubé tkaniny ( bohužel nevím gramáž) a jednu jemnou na část zadního vazu kormidla. Laminovali epoxidovým lepidlem 1200 s použitím válečku, který jsem do té doby nepoužíval a trápil se štětcem. Váleček je ohromný pomocník ( molitanový, zkrácený asi na 5cm šířku ). Šlo to jak po másle, konečně jsem viděl jak to dělá odborník, krásný hladký trup bez varhánků, otřepů, paráda.
A teď se ukázala předchozí chyba, díky dobrému laminování se objevily nerovnosti a nepovedená záď. Musel jsem pracně a hlavně dlouho tmelit , brousit a nakonec předělat záď, na kterou jsem použil laminátové pásky na zaoblení, nastavení bortu a zrcadla. Zbytečná práce, která se určitě časem ukáže. Proto příště vytvořit dokonalý trup a pak ho překrýt laminátem, aby tmel byl pod ním.

 

 

Po nekonečném broušení jsem částečně hotový trup přestříkl plničem ve spreji, který ukázal další jemné dírky, nerovnosti, a zase broušení, již pod vodou jemním smirkem.

 


 


Konečně jsem mohl položit palubu, na kterou použil opět laminátovou desku o síle 1mm, kterou jsem podle rady z článku rozdělil na čtyři části, kvůli prohnutí. Nakreslil  podélnou osu a rozmístění nástaveb. Opět z 1mm laminátové desky vyřízl 9mm široký lem paluby. A tím zatím skončil Na prkna paluby použiji 1,2 mm silnou leteckou překližku se spárami z černého papíru. Až čas ukáže správnost postupu stavby.

Člověk se stále učí (:O).

Lodě:
Spray II. & Pepa Mrákota
Brittania & Jarda (Adraj) Pešek
Stormy Weather & Miloš (Kutil) Kvapil
Pen Duick & Karel Egrt

 

Pen Duick & Karel Egrt


Po položení paluby bylo dalším nepopulárním krokem její  obroušení. Kupodivu za pomoci cidliny to bylo snažší , než jsem si původně myslel. Potom  brusný papír 100 , 180, 220 . Mezi každým broušením mírně navlhčuji vodou. Při povrchové úpravě jsem zvolil , pro mně neobvyklý způsob: Olaminuju palubu!  Epoxi L285 a 50g tkanina. Po olaminování a mírném přebroušení, jsem palubu natřel zákadním polyuretanovým lakem. Rastr zcela zmizel! Nyní přišel na řadu bort. Ten je pouze 9mm vysoký. Pomocí 5min. Epoxidu a 3 mahagonových lišt 3na3 to byla otázka jednoho odpoledne.Pak přišly na řadu světlíky kokpit a nástavba. Vše jsem zhotovil z mahagonových destiček 2 a 4 mm.

 

 

Pro lepší představu kování na stěžni a ráhnech jsem zhotovil šablony plachet a vše složil.  Stěžeň je z uhlíkové lyžařské trubky, ráhna jsou z výmětovích rybářských prutů. Až jsem se trochu lekl, co jsem to zase spáchal! Kování jsem udělal z mosaznéhoplechu, obruče jsou z rozlámané antény nebo jsem je stočil z plechu 0.5 mm. Vše jsem pospájel klempířským cínem. Je o dost pevnější, než ten trubičkový. Pevnostní spoje mě stříbrnou pájkou sletoval všeuměl Martin Karpatský.

 

 

Abych se trochu odreagoval , tak  jsem udělal nějaké detaily. Kompas, kormidelní páku, sloupky zábradlí, kabestan .... Kladky (domečky) jsou z ořechového dřeva, kladečky z mosazné kulatiny. Dalším úskalím stavby budou plachty.  S Jardou Peškem pojedeme do Příbrami pro materiál.

 

 


A to je z těchto virtuálních návštěv vše, doufám že se vám v loděnicích líbilo a těším se na návštěvu i u Vás.
Jirka

Lodě:
Spray II. & Pepa Mrákota
Brittania & Jarda (Adraj) Pešek
Stormy Weather & Miloš (Kutil) Kvapil
Pen Duick & Karel Egrt


 

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Srpen 2018
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31
Log
Článků: 228
Akcí: 10
Uživatelů: 74
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2018 minisail.cz