pondělí 20. listopad 2017 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace Starý web
Úvod > Setkání > Kristýna > Kristýna 2016

Kristýna 2016

23.05. 2016 | Kristýna Vložil(a): Jirka
Kristýna 2016
Kristýna 2016
Sedm je plnost… a letošní Kristýna byla sedmým setkáním modelářů, kteří propadli kouzlu větrem vydutých plachet, které pomalu či rychleji posunují loď k vytoužené bóji, u které loď provede obrat a pokračuje zase k bóji další... Letošní sedmá Kristýna byla plná nových lodí, nových událostí, nových setkání a novinek pořadatelů. Pojďme si na sedmou Kristýnu s malým odstupem zavzpomínat.
 

Nové lodě

V kategorii bermudského oplachtění, tedy NSS-A se objevila nová J-Class Endeavour Karla Šimůnka. Je dobře, že Karel, tvrdá palice, nezanevřel na plachetnice poté, co předchozí krásné modely (škuner Benjamin W. Latham, pinky Dove, škuner Sylph a pro NSS-C připravený kutr Sprightly) přinášely více starostí než radosti z jízdy. U lodi Endeavour Karel vsadil na jistotu, ověřený trup z dílny Petera Mikulky a zkušenosti Milana Kroupy, který svého Endeavoura již kolem bójí pár sezón prohání. Karel svůj nový model postavil velmi čistě, je to zkušený maketář, a loď mu jistě čas strávený v dílně hned při prvních jízdách oplatila dobrými jízdami. Samozřejmě, koeficientový přepočet je k velkým lodím nelítostný, ale pocit z toho, že model hezky jede, dobře stoupá a skvěle reaguje, je nade vše. Bohužel kvůli technickým problémům se servem model soutěže nedokončil, ale na seriál MiČR bude jistě připraven. 
 
 
 
 
Částečně nový byl i Endeavour Jirky Špinara, který předělal takeláž modelu, aby více odpovídal předloze. Samozřejmě každý takový zásah žádá nějakou dobu na ověření funkčnosti a hlavně na zvyknutí si na nové chování a ovládání. Uvidíme, jak se bude dařit dále.
 
Další novinkou byla plachetnice Vltava Milana Janoše. Přiznám se, že mne zřejmě moc nezaujala, nenašel jsem fotografii, na které bych loď dokázal určit, omlouvám se Milanovi a napravím. Více si pamatuji jeho loď GATA z loňského roku - tedy S&S Machicaco s příliš prodlouženým kýlem (více než 150%). Trochu mi spadl kámen ze srdce, protože kdyby se model měl poměřovat s lodí Lenka Lenky a Pepy Mrákotových, bylo by úpravu Gaty mimo rámec pravidel nutno negativně ohodnotit při bodování. Neúměrné prodloužení kýlu Gaty si údajně vynutily špatné plavební vlastnosti modelu, což je ale v rozporu s dobře plovoucí Lenkou (modelem), který pravidly povolené úpravy splňuje. Mimochodem Lenka roste do krásy a pro letošní sezónu bylo doplněno nerezové zábradlí. Uvidíme, zřejmě příští sezónu, jak model vyzraje do finálního stavu s novým křtem na maketové jméno Machicaco.
 
 
 
René Walenta přivezl model Baracuda, který jsme (myslím) neviděli a Franta Chmelka oprášil zasloužilého Triggera - myslím že ve verzi II. Ten vlastně mezi novinky nepatří, protože druhý Trigger vznikl již před lety, ale tak nějak mi to sem vklouzlo.
 
Mezi NSS-B za hlavní novinku považuji nový škuner When and If Pepy Slížka, který se moc povedl. Je to velmi pohledný model, skvěle zpracovaný a na první reálné soutěže neuvěřitelně dobře jezdící. Pokud jeho výkonnost poroste optimalizací a doladěním plachet podobně, jako se zlepšovala Pepova Solway Maid (NSS-A), tak se mají čelní místa B-ček na co těšit. Pepa si díky těmto dvěma modelům Kristýnu užil opravdu naplno, bez přestávek mezi jízdami stejné kategorie a Vráťa Emler tak již není jediný aktivní NSS-maratónec. Pamatuji ještě Borka Dvořáka a Štefana Ábela - to je ale už (bohužel) historie.
 
 

 

Štefan Ábel je také autorem škuneru Mistral se stejným oplachtěním, jako nese When and If - tedy škuneru, který na zadním stěžni nese bermudskou plachtu, zatímco plachta škunerová, na předním stěžni je gaflová. Nyní však s modelem jezdí Peťa Kozák, jediný účastník ze Slovenska, který model vlastní. Musel zasáhnout do řešení otěží, které musel přepracovat a podařilo se mu je dostat pod palubu, což je u hotového modelu pěkný technický oříšek. A to mu zbyl čas na podvalník, kterým stylově svůj škuner vozí na startoviště. Všem nám spadla brada, když jsme to ve čtvrtek v podvečer viděli poprvé, jen Pepa Mrákota pohotově vytáhl fotoaparát a situaci zvěčnil.
 
 
 
Krásný yawl Runa IV. , který v polském provedení vloni vyhrál Evropský pohár (modelář Marek Kolaczyk) dostal větší dvojče, se kterým přijel Tonda Kincl. Rozdíl měřítek 1:10 a 1:6,5 samozřejmě ovlivnil handicap modelu v neprospěch většího - Tondova. Navíc se potřebuje s modelem sžít a naučit se vytrvat s pozorností během celé jízdy. K tomu jeho model hodně brzdí permanentně flatrující přední plachty (stěhovka a kosatka), které potřebují seřídit. Pak, myslím si, obě Runy budou hodně šlapat na paty čelním modelům. 
 
 

 

Nová kategorie

Další nové modely souvisí s faktem, že letos poprvé na území ČR startovala kategorie NSS-D. Když jsme zvažovali na podzim loňského roku, zda jít do uvolnění přihlášek na Kristýnu i pro tuto kategorii, věděli jsme že to bude stát hodně námahy. Nejenom že bude nutno udělat novou trať, ceny, diplomy, ale také to bude stát více rozhodčích, kteří se o dění na trati budou muset starat. Po příslibu účasti cca 5 modelů jsme se rozhodli do toho jít. Jak je ale vidět ze soupisky, sliby se nenaplnily a tak se po trati proháněli jen tři trimarany - dvě stavebnice Volans polského modeláře Butkiewicze a Ladouse a také Dragon Fly 1200 Jindry Culka. Polský Volans měl už něco za sebou a také jeho kapitán zúročil své zkušenosti z dvouletého provozování modelu, což vedlo k druhé příčce v obou soutěžích. Polský modelář hned první večer nezištně radil, co na čerstvém modelu sestaveném z krabice vylepšit. A to by mohlo modelu také pomoci. Jindra Culek je zkušený jachtař a jeho model jezdil vyrovnaně bez adrenalínových jízd na hranici překlopení modelu. Zaslouženě tak vyhrál všechny soutěže. Historické třetí místo v prvních soutěžích u nás patří Ladousovi, který vynahradil divákům absenci tolik očekávaných kotrmelců a kolizí s bójemi i za své soupeře. Model je však trvanlivý, nepotopitelný a tak vše dopadlo dobře. Bude nutno také se s modelem sžít a lépe odhadovat a s předstihem řešit situace, které špatně končí. 
 
 
 

Novinky pořadatelů

Jednou z novinek byla již zmíněná druhá trať. Pokud se bude stavět i příště, bude nutno ještě doladit vlastní molo pro vkládání modelů na vodu a případně další vylepšení druhého startoviště. Osvědčila se samostatná juniorská soutěž NSS-A, která odlehčila startovní pole A-ček seniorů. Tak byly jízdy v klidu, přehledné jak pro závodníky, tak pro sudí. 
Druhou novinkou byla nová “Němka”, tedy anglicky mluvící countdown startovací zařízení. Jak je vidět, ani klidný hlas Mike Williamse, rodilého Londýňana, který mi záznam před lety namluvil tomuto zařízení název “Němka” asi neodpáře. Nicméně odpočítávání bylo dobře slyšet a všichni si na něj rychle zvykli. 
Třetí novinkou, na kterou jsem hrdý, bylo měření rychlosti větru přímo nad hladinou. K tomu jsem s pomocí kamarádů vyrobil další ozdobu Kristýny. Vedle majáku se tak na hladině objevil znak izolovaného nebezpečí, na kterém je ve výšce jednoho metru nad hladinou umístěna meteostanice s bezdrátovým přenosem na stanoviště rozhodčích. To, že izolované nebezpečí většinou označuje skálu či útes, nebylo na Kristýně naplněno. Naopak podle lanek, vedoucím ke dvěma směrovým ukotvení, musím říci, že jsme vybrali docela velkou hloubku. Ale vše fungovalo a měření rychlosti větru bylo lépe odpovídající skutečnosti než anemometr umístěný na břehu. Nápad se líbil a dle reakce Polských rozhodčích, Mariana a Michala, budou chtít podobné zařízení vyrobit i pro příští Mistrovství světa NS v Polsku. Tak alespoň jsme zase inspirovali...
 

Průběh soutěží

V rozkolísaném počasí posledních let jsou jarní soutěže vždy velkou neznámou, zvlášť když termín je stanoven více než půlrok předem. Týden před letošní Kristýnou sněžilo, ale optimistický výhled předpovědi počasí na další víkend se naštěstí nakonec potvrdil. A tak Kristýna byla zalita slunečními paprsky po všechny tři dny soutěží a i vítr s výjimkou několika krátkých intervalů soutěžím přál. V pátek je vždy nejvíce napilno, protože ráno je slavnostní zahájení a poté se modely bodují. Letos se zahájení navíc muselo opozdit, protože jsme řešili s policií nemilou noční příhodu první noci, kdy nezvaný návštěvník vstoupil do tří nezamčených chatek soutěžících a vybral bankovky z peněženek. Stalo se nám to poprvé a věřím, že naposled. Zvýšená ostražitost v kempu po další noci je přislíbena i na další roky a současně je to varovný prst, abychom se lépe starali o vlastní věci.
 

 

Po poledni, podle časového plánu vyrazily na tratě modely NSS-A junioři a senioři a později, po ukončení hodnocení se přidaly i ostatní modely. Vítr sílil a jedna z rozjížděk na obou tratích byla zrušena pro vítr nad povolený limit a přesunuta na sobotní poledne. Těsně po přerušení jízdy vítr naopak zcela přestal a po chvíli se rozfoukal z jiného směru. Kdo to ale mohl tušit?
Sobota je již více v poklidu a stihly se odjet všechny plánované jízdy včetně přesunuté jízdy z pátku. Do programu se vešla i ukázka bojové techniky, funkčních tanků Vladimíra Mohra ze Semil. A tak se na břehu odehrál útok tanku T-34 na objekt nacpaný pyrotechnikou, hořela tráva a naštěstí se nikomu nic nestalo. Návrat ke klidné vodní hladině, plné plachetnic mohl být pro diváky vítaným zklidněním. Pro nás se ale to hlavní odehrávalo celý den právě tam. 
Večer bylo odjeto vše a Láďa Hanuška, skvělý sekretář soutěže, mohl uzavřít výsledky obou soutěžních dnů. Na rozdíl od nás, jeho obličej nebyl spálen silným sluníčkem ale spíše mu z očí zářily zrcadlené excelovské tabulky, do kterých trpělivě jízdu po jízdě přenášel výsledné časy jednotlivých modelů, se kterými pak hendikep řádně zamíchal. Ale na to jsme už zvyklí a víme, že je třeba vyčkat až do úplného zpracování. 
 
 

 

Neděle, to je den ve znamení putovní regaty. Díky silnějšímu, ale regulérnímu větru se jela na pět kol, kolem majáku. Jako první cílovou linii protnul Michal Šenekel se svou Mariquitou. Měl z toho velkou radost, i když věděl, že výsledné pořadí bude zcela jiné. Ale pocit ujet všem je krásný. Mimochodem, Mariquita opět získala pohár Karla Egrta za nejvyšší bodové ohodnocení stavby. 

 
 
 
Slavnostní zakončení proběhlo v komorní atmosféře sálu restaurace. Nejúspěšnější sice byla ruská výprava, která pobrala všechny putovní poháry vyjma NSS-D, ale výsledky ukazují, že je na čelních místech velká mezinárodní tlačenice. A tak to u mezinárodní soutěže má být. A protože příští rok bude Evropský pohár jubilejní, desátý, nezbude než se napřesrok znovu do Hrádku vydat a zkusit alespoň některé poháry zase vrátit zpět. Prohlášením, že se příští rok opět bude Kristýna plná plachetnic konat, jsme udělali radost i panu starostovi, který se vždy na to při svém rozloučení opatrně ptá. Pomoc při přípravě a pořádání ze strany Hrádeckých je příkladná a vážíme si jí. Samozřejmě jakákoli soutěž nejde pořádat bez účastníků a rozhodčích a jejich rozhodnutí se trmácet stovky kilometrů si vážíme snad ještě více a děkujeme za něj. Takže sbohem Kristýno 2016 a vítej Kristýno 2017. 
 
 

 

Tak taková byla sedmá Kristýna, kterou jsme spolu prožili. Za fotky děkuji Pepovi Mrákotovi a Vláďovi Bláhovi. Zbytek jsem doplnil se svých ... Karel Zapletal sestříhal video (díky, perfektní), které je připojeno a samozřejmě nemohou chybět výsledky...

Jirka

 

 

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30
Log
Článků: 219
Akcí: 10
Uživatelů: 68
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2017 minisail.cz