úterý 20. listopad 2018 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Setkání > Z akcí > Velké Dářko 2018

Velké Dářko 2018

20.08. 2018 | Z akcí Vložil(a): Jirka
Velké Dářko NSS-H 2018  000.JPG
Velké Dářko NSS-H 2018 000.JPG
… aneb 11. ročník Historických plachetnic na Velkém Dářku očima jedné z účastnic.
 
 
Letošní sezóna je v mnohém zvláštní. Tradičně jsme zahájili v Hrádku nad Nisou a dozvěděli se, že není jisté, jestli další ročník bude. Díky mnohým diskuzím s Jirkou Kreiselem to vypadá, že příští rok se u Kristýny sejdeme znovu. DĚKUJI!! Pokračovali jsme soutěží v Třeboni, kam se dostavilo všeho všudy ani ne 10 soutěžících v kategorii seniorů (tedy jestli dobře počítám…). Škoda, bylo výborné počasí, dobrá nálada a myslím, že nikdo by se zde nenudil. :-). Následovala soutěž v Buňkově, která byla obsazena velmi dobře. Byli jsme ale postaveni před skutečnost, že plánovaná veřejná soutěž „Kolín“ nebude. Situaci „zachránil“ Kopejda, který operativně zajistil v Buňkově další termín, a Kolín byl v Buňkově. „Buňkovský“ Kolín byl velmi vydařený. A s největší pravděpodobností, pokud vše dopadne dobře, i další ročníky „Kolína“ budou v Buňkově. 
 
Také další veřejná soutěž na Velkém Dářku měla na začátku sezóny své mimořádnosti a nejistoty. Naštěstí v tomto případě dopadlo vše dobře a ředitel soutěže Michal Medveděv byl ve čtvrtek 9.8.2018 na místě mezi prvními (ne-li první) a osobně vítal všechny účastníky. Někteří nemohli dospat (Jakubíci) a vyrazili na cestu už ráno v šest hodin. No, nemohli dospat je asi silné slovo, spíš je k tomu vedlo hlášené vedro a auto bez klimatizace. Ale odměnou jim určitě bylo příjemné počasí na Dářku :-).
Musím říci, že jsem se na Dářko tentokrát těšila nejen kvůli všem kamarádům, ale hlavně kvůli předpokladu, že za sebou necháme šíleně rozpálené Pardubice (39,5 stupně C při odjezdu ve 14 hodin). Dářko nezklamalo, bylo zde příjemných cca 30. Horalové funěli, že je vedro, my z nížiny byli spokojení, že je skoro o 10 stupňů míň, než u nás.
Po příjezdu a přivítání se všemi jsme s Pepou šli postavit stan. Tedy, kdybyste Vy, kteří jste tam nebyli, viděli, jaký jsme vzbudili zájem a kolik jsme měli „radilů“, byli byste překvapení stejně, jako my. Je pravda, že aby se nám líp stavělo, většinou přišli s něčím na posilnění :-). V ten čtvrtek už někteří dali i lodě na vodu, ale účast byla jen symbolická. 
Jako slabší se jevil i čtvrteční večer, ale jen do té doby, než jsem zjistila, jaká je úžasná hvězdná obloha (takovou v Pardubicích nemáme) a vytáhla většinu z pod stanu k vodě koukat na hvězdy. Nebylo by na tom tolik zajímavého, kdyby Michal Šenekel nezačal filozofovat nad Mléčnou dráhou. Bylo to k popukání :-). Míša, který se málokdy víc rozhovoří, nás tentokrát bavil svými filozofickými úvahami o Vesmíru a následně svým suchým humorem lehce přes půlnoc.
 

Pátek – změna počasí

Ráno jsme se vzbudili do úplně jiného klimatu. To tam bylo vedro předchozího dne, fičel vítr a my se postupně balili do kalhot, mikin s kapucemi, zimních bund a někteří i do čepic. No, to ostatně uvidíte na fotkách. I když soutěžících přijelo dost, na vodě při pátečních jízdách bylo lodí hodně málo. Vítr byl tak silný, že mnozí radši nechali své lodi v doku, aby je nepoškodili či neutopili. Jejich obavy byly oprávněné, ale nebudu předbíhat. Jen předešlu, že překvapivě se nám celý den až do večera vyhýbal déšť, což jsme uvítali.
Po první jízdě byla vyhlášena pauza na oběd. Většina z nás se odebrala na hráz a „něco“ jsme všichni snědli, jen jsme z nabídky nebyli nadšení. Letos prostě vedla samá smažená jídla: smažený sýr, smažený řízek, smažený květák, bramboráky…. Přiznám se, že už v této chvíli jsem spřádala plány, jak dostat naši partu do úplně jiné restaurace na úplně jiná jídla. Ale o tom taky později :-).
V pátek odpoledne jsme za stále komorního obsazení pokračovali v jízdách. Do třetí jízdy nastoupil také Jarda Zeman se svým Briliantem. Loď bojovala s větrem i s vlnami statečně, ale bohužel ke konci jízdy nabrala tolik vody, že šla ke dnu. Loď se podařilo zachránit díky nízkému stavu vody a Milošově záchranné akci, ale těžko říci, jaké důsledky to pro Brilianta bude mít. Na Velkém Dářku to pro něj byla první a současně poslední jízda.
 
 
Páteční večer byl poznamenán deštěm a asi i velkou únavou všech zúčastněných, a tak už v deset hodin večer to zabalili i ti poslední a šlo se na kutě. Je zajímavé, že i když ve čtvrtek všichni brblali, že je vedro, tak páteční pokles teplot a déšť vzbudil také určitou nevoli. Prostě, člověk je tvor nevděčný a neví, co vlastně chce :-). No, na sobotu bylo hlášeno lepší počasí, tak jsme se těšili, že se vzbudíme do lepšího dne.
 

Sobota – změna počasí

Sobotní ráno bylo opravdu krásné. Já se vzbudila v šest natolik vyspalá, že jsem vylezla a vyrazila na účelovou procházku. Stále jsem totiž měla v hlavě, že za lesem je Polnička a tam výborná restaurace. Pepa mi tvrdil, že je to hodina chůze, no tak jsem se po ránu vydala směr Polnička, abych zjistila, jak dlouho tam půjdu. Za 25 minut jsem měla okraj vesnice na dohled, což mě vedlo k závěru, že za 40 minut budeme v hospodě. Další prozradím zase později :-).
Sobotní počasí mělo přeci jen jednu vadu na kráse. NEFOUKALO a hladina byla jak zrcadlo. 
Tentokrát šli na vodu všichni, kteří zrovna nesušili loď (v sobotu řady soutěžících posílili ještě Jano Neupauer ze Slovenska, Pavel Mrázek a Standa Jakeš). Dvě dopolední jízdy se nesly v duchu „vánku“ s občasným větříkem, abychom tolik nebrečeli. Následovala pauza na oběd, tentokrát většinou z vlastních zásob. Všichni usoudili, že další smažené jídlo nepotřebují, a že bude lepší jít někam na večeři. Odpolední třetí jízda už byla živější. Foukalo pěkně, i když snad všichni jsme se občas dostali do „oka“, kde se to ani nehnulo, a lodě se jen kolébaly na nekonečných vlnách. Kdo to zažil, ví, o čem to je….
Mimo hlavní soutěž byla vyhlášena ještě čtvrtá jízda, taky celkem povedená. Za ty dva dny se na Dářku vystřídaly snad všechny druhy větru a věřím, že jsme si určitě zajezdili všichni dobře. Skončila poslední jízda, vyhlásily se výsledky, a začala se řešit ta dobrá večeře. Většina mluvila o Škrdlovicích (2 km). Moje snaha nalákat je do Polničky (3,5 km) nebyla moc úspěšná, chytli se jen Šenekelovi, a tak jsem si v duchu říkala, že tedy nebudeme trhat partu a půjdeme na večeři s ostatními. A najednou se objevila zpráva, že ve Škrdlovicích neteče voda. No, a víte, co to znamená, to asi ani nevaří :-). A tak nás většina putovala do Polničky. Pěkná procházka, dobrá večeře, cestou zpátky pivko nebo nanuk Na baště, všichni spokojení (já nejvíc…). 
 
 
Po návratu z večeře bylo nějak mrtvo. Každý byl chcíplý. Nevím, jestli únavou, nebo „přežráním“. V každém případě to začínalo vypadat, že bude zase večerka nad očekávání brzo. Najednou přišel Matěj, náš nejmladší soutěžící a vnuk Jardy Zemana, a pozval nás na ohňovou show. Všem se nám jeho vystoupení moc líbilo. Zůstala jsem koukat, co ten kluk dokáže (kromě toho, že modelaří a jezdí). A pak přišel Peter Podhorný s nápadem, že by přinesl kytaru. I když se Pepa nejdřív zdráhal, tak nakonec vzal to sladké dřevo do ruky taky, a večer se začal nad očekávání pěkně rozjíždět. S kytarou přišla i Erika (Michalova vnučka) a její přítel si kromě kytary přinesl i ukulele. Hrálo se, zpívalo se, tančilo se. Skoro bych řekla, že v sobotu byl čtvrtek :-). Byli jsme rádi, že obyvatelé Yacht clubu jsou tolerantní a přežili naši živou zábavu. Rozcházeli jsme se někdy po půlnoci.
 

Neděle – loučení a regata

V neděli ráno nikdo moc brzo nevstával (výjimkou je Hanka, ale znáte ji :-)). Někteří, když vylezli ze spacáků, dokonce tvrdili, že večer s námi nepařili, že spali. Jenže, „povídali, že mu hráli“ :-). Všichni jsme posnídali, někteří dali kávu na probrání, a pomalu se chystali na regatu. Ta byla super. Vítr byl „příhodný“, i když nestálý a někteří „šílenci“ za hodinu jízdy stihli obkroužit trať dokonce 13x!!! Určitě všichni víte, koho myslím :-). Po ukončení posledního závodu jsme začali balit, a to jak svoje saky paky, tak i společný stan a všechny věci, které přivezli Jakubíci. Po vyhodnocení výsledků regaty Irča vyhlásila výsledky, Michal předal ceny a pak už nastalo loučení a odjezd do různých koutů té naší krásné země.
 
Chtěla bych za nás za všechny poděkovat Michalovi, Irče, Vláďovi a Jakubíkům za skvělou organizaci a super servis. Jsem velice ráda, že Michal s námi byl a jezdil od čtvrtka do neděle, jsem nadšená z toho, že mluvil o 12. ročníku Dářka. HURÁ!!!! A na shledanou na tom slíbeném dalším ročníku.
 
Lenka Mrákotová
 
Text: Lenka Mrákotová
Foto: Vláďa Bláha, Mrákotovi
 
 

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Šurda | 23. 08. 2018

I já děkuji Lence za perfektní přízpěvek , a vytváří tak dějiny na našem minisailu - Šurda

Jiri Host Kreisel | 20. 08. 2018

Opět mi nezbývá než poděkovat přispěvatelům stránek - reportérům a fotografům, za jejich práci pro ostatní návštěvníky stránek. Když jsem včera pozdě v noci končil výběr fotografií, poděkoval jsem Pepovi za zprostředkování atmosféry. Ráno jsem obdržel hezkou odpověď o kterou se rád podělím: Jirko, tak to sis to užil jako my, jen sis nezajezdil na moři...

Od Pepy jsem dostal i videosekvence, které pospojuji a doplním během pár dní ke článku.
Sledujte stránky, ať Vám neunikne ;o)))

Jirka

Další články v rubrice

Listopad 2018
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30
Log
Článků: 233
Akcí: 10
Uživatelů: 78
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2018 minisail.cz