Úvod > Setkání > Z akcí > Buňkov 2017

Buňkov 2017

17.07. 2017 | Z akcí Vložil(a): Jirka
Buňkov 2017  000.jpg
Buňkov 2017 000.jpg
Po loňském vydařeném Buňkově z mnoha stran zaznívalo - sem se chceme vrátit. Zdeněk Kopecký však dlouho odolával a nechtěl o pořádání další seriálové soutěže ani slyšet. Jeho klub neoplývá velkou členskou základnou a tak je na přípravy sám. Zase na druhé straně je pravdou, že Jablonecký klub a hlavně lidé z něj již automaticky podají pomocnou ruku při zajišťování technického zázemí. Celé je to jaksi “zaběhnuté” (važme si toho) a tak při “tlačenici pořadatelů o volné soutěže Seriálu MiČR 2017 pro kategorie NSS” nakonec nátlaku podlehl.
 
 
 
 

Čtvrteční přípravy

Během čtvrtka jsme postupně přijížděli do Buňkova, stavěli zázemí a tratě, ubytovávali se a vítali se. Jsou to již zaběhnuté rituály, ale myslím, že to, kam se naše setkání posunuly za těch skoro deset let, je známka dobré vůle mnohých, kteří bez nároku na jakoukoli odměnu makají pro druhé. Není to jen o tom přivézt hromady věcí a postavit z toho přechodný domov, ale také mnohdy napéct, uvařit, nakoupit a rozdělit se… Jiní zase jedou dálku za mizerný cesťák, který nepokryje reálné náklady, tráví svůj volný čas sezením na břehu, zapisováním nebo nepopulárním hlídáním bojů na trati a po závodech únavným zpracováním výsledků… 
 
Kdysi jsem zaznamenal názor, že přeci pro rozhodčí je to jejich koníček, tedy rozhodování, a nebo třeba pořádání nějaké akce, zkráceně být bafuňářem. A že vlastně by za to rozhodčí ani neměli nic dostat!!! K tomu nebudu nic dodávat... Namísto toho zmíním další peníze investované do vybavení, zaplacené například KLoM Admiral a dalšími soukromými osobami (stan, člun, elektromotor a také starost a údržba o vše). I tyto prostředky mohly skončit jinde. Je toho řada, co vlastně my závodníci nevidíme a tak si to snad uvědomme po přečtení výše uvedeného. A to jsem určitě na něco ještě zapomněl. Tak na to myslete, a pokud Vás napadne jak tomu celému pomoct, přiložte pomocnou ruku a něco udělejte pro druhé, vrátí se vám to v dobrém. Závěrem dodám, že jsem cítil potřebu toto připomenout, abychom nežili v bludu, že to vše běží samo. Není to v žádném případě tím, že bych zaznamenal nějaký problém...
 

Páteční seriálová soutěž

Pátek byl vyhrazen třetí seriálové soutěží. Ta se jela na dvou tratích, aby byla odjeta v jednom dni. NSS-C je trochu v patové situaci a tak se na růžové (pardon, červené) trati jely jízdy NSS-A a NSS-D, žlutá trať byla vyhrazena pro jízdy NSS-B. Aby nebyla kolize jízd NSS-A s NSS-D pro soutěžící účastnící se v obou třídách, pořadatel zvolil současné jízdy  NSS-A a NSS-B. Vždy se těším na jízdy bermudsky oplachtěných lodí a pozorně sleduji, jak kdo jezdí. Tentokrát to tedy nešlo, věnoval jsem se v ten čas svým jízdám, ale zato jsem měl možnost vidět vícetrupé lodě v akci. Je to adrenalin. Mnohokrát jsem vysvětloval známým, proč při regatách nejezdíme přímo na bóje, proč jedeme chvíli doleva, pak doprava... Myslím, že u NSS-D je to i pro zasvěcené problém a je to kus šikovnosti i při příznivém větru model rozjet správným směrem. Aspoň takový pocit z toho mám…
 
 
Pravdou je, že v Buňkově by se to vysvětlovalo špatně i na “čitelnějších lodích”. Důvodem byl vítr, který nám po všechny dny foukal do zad - tedy od břehu přes vysoké stromy. Ty jej značně rozbily a vítr byl nečitelný a neočekávaný. Problémy s tím jsme měli všichni, samozřejmě lodě bez přetahovaných plachet to měly jednodušší. Docházelo ke kuriózním situacím, kdy lodě plující téměř bok po boku měly zcela jinak nastavené plachty a tak se nedalo navzájem moc “opisovat”.  
 
To, že jely A i B ve stejném čase způsobilo i nebývalé množství zaparkovaných prázdných vozíků a stojánků na břehu. To využil synátor Pepy a Lenky a některé vyfotili pro nás. Jsou to naši pomocníci (ty vozíky) a variant a provedení je neskutečně mnoho. Tak se na ně podívejte…
 
 
Na celý den byl ohlášen přechod fronty a následné ochlazení. A tak jsme pozorovali nebe a displeje mobilů a čekali, ze kterého mraku se spustí déšť. A dočkali jsme se v jedné z odpoledních rozjížděk. Nejdříve silné větrné poryvy a následně pořádný šplouch. Jízda se však dojela, naše lodě přeci jen nejsou z cukru a leckteré jsou zvyklé i nějakou tu vodu vozit i v podpalubí. 
 
Po jízdách byly tři vylosované lodě přeměřeny inovovanými a vylepšenými pomůckami. Zejména měření plachet vypadalo pro model docela nebezpečně, nicméně ani jeden ze tří modelů nedočkal újmy. Přesnost měření vodorysky na vodě je ve dvou lidech jistě přesnější, než při “vanové zkoušce” prováděné jedním člověkem. Na břehu to bylo diskutováno a otevřelo se tím následně i téma v diskusi na stránkách. 
 

Sobotní soutěž družstev

Sobota byla věnována novince - soutěži družstev. Princip soutěže byl do poslední chvíle zahalen tajemstvím a tak se už v předvečer vedly debaty, jak to ten Kopejda asi vymyslel. Začínalo se rozřaďovací jízdou všech lodí (NSS-A a NSS-B), ze které vzešly dvě stejně velké skupiny podle pořadí - řekněme rychlejší a pomalejší. Každá ze skupin pak měla svou další samostatnou rozjížďku s určením svého výsledného pořadí. A jak vznikla družstva? Losem… Každý z první skupiny si vylosoval svého “družstevníka” ze skupiny druhé. Pro mnohé to byl hendikep nebo naopak velký posun směrem k medailovým místům. 
 
Ještě jedno překvapení přinesl sobotní den. S Jardou Zemanem přijel na soutěž i jeho vnuk Matěj Matouš a vedle škuneru Brilliant přivezli z rodinné dílny čerstvě postavenou Tuigu. Zatím je v rozpracovaném stavu, chybí detaily a například plachty se dodělávaly na místě. To bylo to překvapení, že se v sobotu objevila u vody. Je to hezká loď a zajímavě (nemaketově) má řešený kýl, který lodi umožní stát bez stojánku.
 

Nedělní regata

je již tradiční závěrečnou jízdou setkání. Vítr se po dvou relativně větrných dnech uklidnil, ale směrově se nezměnil. A tak se na zvětšené trojúhelníkové trati odjela regata, která měla své očekávané vítěze, poražen nebyl snad nikdo, protože u regaty si všichni skvěle užijeme tu hodinu na vodě. Pak poslední vyhlášení vítězů, vše sbalit a naložit a ahoj… 
 

Text: Jirka Kreisel
Fota: Mrákotovi, Kreisel, Kopecký

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Šurda | 19. 07. 2017

Pavlovi M. bych rád zdůraznil ,že jeho se to určitě netýkalo , ale možná jsem nečetl ten článek co on , protože.... kdo ve čtvrtek nepřijede , tak prostě nemůže , tak to u některých lidí prostě je a jak Pavel naznačil ,někteří i chodí do práce , i když při tom toho velmi litují , že se nemohou zapojit do stavění všeho potřebného a být tam s námi.Jinak, co do toho investuje Kopečák času a vynalézavosti ,to tuší málo kdo .No a pak je to na 1,

PavelM | 18. 07. 2017

Jirka nakousl zázemí závodů a tak jsem se rozhodl na to reagovat ze dvou důvodů.
Napřed poděkování. Všem kteří se starají o zdárný průběh soutěží. Není toho málo, co je potřeba zajistit,připravit,přepravit atd. To si samozřejmě každý dobře uvědomujeme, že se za tím skrývá
plno práce, času a dobré vůle. Z mého pohledu si všech,kteří se o tohle převážně starají velmi vážím
a patří jim můj dík a obdiv. Bez nich by totiž žádné závody nebyli. To každý víme, nebo alespoň ne v podobě na jaké jsme zvyklí.
Naopak jsem se setkal s něčím ,proti čemu bych se rád ohradil.Trochu mě to mrzelo.
Nebyl jsem přímo jmenován,ale bylo to řečeno tak,abych to dobře slyšel.
A to ,cituji : že někteří si jezdí pravidelně v pátek ráno,kdy je vše hotové a připravené
a čtvrtky nejezdí záměrně,aby nemuseli hnout prstem.
Já bohužel nejsem v důchodu a ani nejsem úplně svým pánem. Jsem zaměstnanec ( spokojený) a řídím se pracovním kalendářem údržby v nepřetržitém provozu.
Znamená to, že pokud mám volný víkend končím ve čtvrtek ve 20 hodin a nebo také v pátek ráno.
Abych ve čtvrtek večer ještě vše chystal a odjížděl se vlastně jenom někam vyspat, to nemá pro mě žádný smysl a to je důvod proč jezdím až v pátek ráno.Po soutěži se také snažím třeba za sucha a rychle sbalit svůj kemp a tak možná nejsem vždy ihned po ruce.Na druhou stranu se nějaké pomoci nevyhýbám a nikdy jsem žádnou neodmítl.
Tak záleží na úhlu pohledu a dotyčný ať si to přebere. Byť se to asi někomu zdá, není mým cílem se všemu v oblasti příprav a pořádání soutěží vyhnout.
Děkuji Jirkovi za uveřejnění. S pozdravem Pavel Mrázek

ladous | 19. 07. 2017

Chování, kdy si soutěžící přijede odjet k vodě své jízdy a mizí ještě před vyhlášením výsledků, natož aby pomohl s úklidem či přípravou, znám z jiných soutěží než od plachetnic NSS.

Tady dlouhodobě narážíme na to, že, aby se mohlo jezdit už v pátek ráno, je potřeba zázemí chystat už ve čtvrtek, což pro pracující znamená prakticky dva dny volna, pokud by chtěli přiložit ruku k dílu u příprav. A to máme 3x MiČR, 3x soutěžní sraz a 1x Kristýnu každý rok jen v ČR.

ladous | 18. 07. 2017

Jako ten, kdo v Buňkově klepal vše do počítače, musím prohlásit, že soutěž družstev dala největší práci, neb se přímo u vody vyráběly potřebné tabulky podle toho, co pořadatel v noci z pátku na sobotu ještě vymyslel za "kulišárnu".

Pokud proběhne Buňkov i za rok, opět rád podobným způsobem vypomohu. Jako kdekoli jinde. Jen vožení rozměrných věcí, které se mi doma válejí a občasný výpadek jabloneckého klubu by snad nahradily, si v Toyotě Aygo nemohu dovolit.

Jirka | 17. 07. 2017

Díky Zdendovi za uspořádání príma setkání. Přes nepříznivou předpověď počasí to vše proběhlo skvěle - jen snad do příště vykácet tu hráz stromů a nebo domluvit vítr z jiné světové strany (východ nebo západ). To podle toho co bude jednodušší ;o)
Ještě bude následovat video, potřebuje to ale pár deštivých dnů na sezení u PC...

Další články v rubrice

Srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31
Log
Článků: 213
Akcí: 10
Uživatelů: 66
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2017 minisail.cz