Duchcov 2025 od Lenky

Po poslední jízdě jsme poprvé za celou dobu, co do Duchcova jezdíme, měli možnost uložit naše modely do salónku v hotelu. Bylo to bezva, protože jsme nemuseli až do klubové garáže a jen jsme vlastně přejeli silnici od rybníka k hotelu. No, a pak jsme se rozprchli. Někdo šel na pivko, někdo odpočívat, někdo na nějakou dobrou večeři.
 

V sobotu jsme se před desátou sešli u vody a dozvěděli jsme se, že dopoledne budou jezdit junioři. My jsme s Pepou využili čas k procházce po zámeckém parku a také jsme se byli podívat na ostatních startovištích. Po obědě jsme absolvovali zbylé dvě jízdy ze šesté soutěže, které jsme jeli společně s juniory. Ti následně dojížděli ještě dvě jízdy, aby měli plný počet v obou soutěžích.

A teď malá vsuvka. V Duchcově najít restauraci, kde vaří, není až tak jednoduché. Mají tam bistro, ale to brzo zavírá, a jídlo je tam tak trochu jako v závodce. Mají tam pizzerii, kebab nebo gyros, ale tam si nesednete, dají Vám pizzu do krabice, nebo kebab či gyros do ruky 😊. Ale my si vzpomněli, že za dávných dob jsme byli ještě s Hasičem v baru Victoria. Bar jsme navštívili hned ve čtvrtek díky Pavlu Macháčkovi a ten nám vylíčil, že si tam dal výborné vepřové koleno. Vepřové koleno si dal i Petr Hlava a také na něj pěl chválu. Prostě do toho baru chodili na jídlo a na pivko snad všichni modeláři. V pátek se s námi dal do hovoru tamější kuchař a vlastně se z něj vyklubal vášnivý sběratel všeho možného. Dozvěděli jsme se, že má v Duchcově soukromé muzeum. Na dotaz Vráti Emlera, jestli je možná prohlídka, odpověděl, že je to na domluvě. A tak byla dohodnuta návštěva muzea na sobotu odpoledne. My v sobotu nejdřív vyrazili  na to chválené koleno. Na jedno koleno, protože takoví jedlíci nejsme, abychom snědli každý celou porci. A sotva jsme dojedli, už tam byl pan kuchař, že tedy jede do muzea, kde už čekali někteří modeláři. Pepa a Pavel Macháček se svezli s ním. Vrátili se asi po hodině se spoustou dojmů. Ostatně uvidíte na fotkách, co vše bylo k vidění….

V sobotu v podvečer proběhla také schůzka klubů, kde se řešily termíny soutěží na příští sezónu a také padl návrh na jinou formu MiČR. Definitivní závěry ale nepadly.

V neděli jsme se vzbudili do deštivého rána. Pršelo a vůbec nefoukalo. Regatu jsme odpískali. Bylo to snad poprvé, co já pamatuji. Ale opravdu nebyly regulérní podmínky. Takže všichni sbalili plachetnice, vystěhovali se z hotelových pokojů a různě se poflakovali po městě.
 

V jednu hodinu jsme se sešli na vyhlášení výsledků 5. a 6. soutěže a současně i výsledků celého seriálu MiČR. Na vyhlášení přijel i Pepa Slížek, protože je v letošním roce vítězem v kategorii NSS B a tedy i mistrem ČR v této kategorii. Jak dopadli ostatní, to se dozvíte z přiložených výsledků.

Po vyhlášení už následovalo jen rozloučení se všemi a cesta domů. Pro někoho krátká, pro někoho dlouhá. Věřím, že všichni v pořádku dojeli 😊.

Text a foto: Mrákotovi

Výsledky jsou uvedeny u prvního článku z Duchcova.