pátek 19. červenec 2019 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Inspirace > Velké lodě > Oplachtění lodí

Oplachtění lodí

28.11. 2015 | Velké lodě Vložil(a): Jirka
Plnoplachetník
Plnoplachetník
Tak se již několik let koukám na lodě na vodě nebo na obrázcích v knížkách, kalendářích a říkám si kolikrát jak tu kterou krásku pojmenovat. Teď nemyslím jménem, které si můžete přečíst na zádi či boku lodě. Myslím samozřejmě jména jako ketch, sloop, kutter, schooner – prostě pojmenovat loď podle typu oplachtění.
 
Mám s tím ale jeden problém, totiž nejsem žádný mořský vlk. Tedy mořský vlk, který se od narození pohyboval po přístavech a s těmi loděmi, kráskami, žil a po celý svůj život jen vnímal ta slova a řadil si je k tomu, co viděl. Navíc mi není ani spousta let, abych ten postupný, řekněme evoluční vývoj oplachtění, zažil a mohl o něm zasvěceně psát. Takže se k tomu odhodlávám s trochou drzosti, podepřenou snad jen informacemi z mé „lodní knihovničky“ a s cílem se i sám ledacos naučit. Přitom, a to prosím mějte na paměti, si nečiním nárok na stoprocentní pravdu v tom, co budu psát. Možná se najdou chyby, které bude nutno opravit – a je to pravděpodobné či jisté, stejně jako že se najdou informovanější, zkušenější (a to zase budu jen rád) kteří uvedou věci na správnou míru. Takže toto je trochu také výzva pro ně a na druhou stranu si tím zařizuji tak trochu alibi tomu rozhodnutí, že jsem se do toho pustil.
 
Ještě proč o lodích mluvím jako o kráskách… Souvisí to s tím, že se budu snažit používat na prvním místě anglické terminologie. A to při vší úctě k francouzským, holandským, portugalským, španělským, německým, polským a jednoduše ke všem námořním národnostem. Je mi to tak nějak nejbližší a navíc myslím, že anglicky mluvící národy měly na vývoj, který nás bude zajímat hodně velký vliv. Taky většina knih, které mám je v angličtině a tak je to pro mne nejpohodlnější. A jak to souvisí s kráskami? V angličtině, kde se střední rod používá pro většinu neživých věcí ale také pro zvířata, tak se o lodi hovoří stejně jako o ženě – tedy v rodě ženském. Asi je to nastaveno tím, že pro námořníky byla ona loď společnicí po dlouhý čas plavby a jedině ta loď jej mohla zanést zpět k pobřeží, do přístavu, do bezpečí po bouři. Koneckonců, my také říkáme ta loď, ta jachta, ta plachetnice ... 
 
 

Rozdělení oplachtění NSS

V kategoriích NSS je oplachtění děleno na podélné (plachty v ose lodi) NSS-A a NSS-B, příčné (alespoň jedna plachta s ráhnem napříč přes osu lodě) NSS-C a třída NSS-D kam spadá vše, co je nezařaditelné do předchozích tří skupin. To je však příliš hrubé dělení a hlavně rád bych toto téma popsal zeširoka. Navíc se přidržím řazení tak, jak je uvedeno v knížce, která mi byla vodítkem a hlavní studnicí informací při psaní. Důvod je také časová osa vývoje plachetního pohonu lodí, pohonu, který snad musel vznikat jen o něco později s pohonem veslováním, pádlováním či bidlováním.
 
 

Vývoj příčných plachet 

Jako první však začnu s příčnými plachtami, respektive s jejich vývojem od středověku, kdy se námořní zkušenosti a vědomosti v Evropě začaly bouřlivě rozvíjet současně s objevováním nových zemí, budoucích kolonií. Kdo uměl někam doplout (a vrátit se) měl tehdy výhodu. Nebudeme příliš zabředávat do dějin a podívejme se na první pětici lodí. Ta ukazuje základní příčnou plachtu, používanou již ve starověku (a možná už před tím) a její použití, časem a vývojem doplňovanou dalšími příčnými plachtami tak aby co nejlépe dokázaly využít vítr, jeho sílu od slabého po silný.
 

1. Na prvním obrázku je typická středomořská Nᾶo kolem roku 1450. Tvar trupu byl předlohou pro lodě následujících tří století.

2. Druhý obrázek je typická Caravela redonda z konce patnáctého století. Takové lodě používal Kryštof Kolumbus na svých objevných cestách.

3. Portugalská Santa Catarina de Monte Sinai datovaná k roku 1520 – výrazný posun v použití vrcholových (košových) plachet na hlavním a předním stěžni a také příčná plachta zavěšená na čelenu.

VyvojPricnychPlachet_F

 

4. Švédská královská loď Vasa, rok 1628, přidává vrcholovou plachtu i na bezanový stěžeň, přibývají ještě další, brámové plachty, nad plachtami košovými a i další příčná plachta umístěná na čelenu.

5. Poslední obrázek nám ukazuje oplachtění slavné HMS Victory, rok 1765, které má všechny znaky „moderních plnoplachetníků“. Na zádi je velká vratiplachta – spanker, která vylepšila ovladatelnost lodi vyvážením kormidla. Stěžně Victory měly již tři sekce a jejich podélně (v ose lodi) kotvící stěhy, byly již obsazeny stěhovými plachtami.

 

 

Tak, první porce informací je za Vámi, ale já si uvědomil, že jsem v textu použil názvy plachet jako košová či brámová plachta, které některým čtenářům článku nemusí být úplně jasné. Proto je asi na místě, udělat v tom pořádek, tedy představit (pojmenovat) jednotlivé plachty. Názvosloví plachet se nám bude hodit i v dalších pokračováních článku, a přiznám se, i pro mne je to vždy výzva říci, jak se která ta plachta jmenuje. Takže i pro mne – vzhůru do toho…

 

 

Názvosloví příčných plachet

Stejně ale začneme podélnými plachtami, kterých je i na plnoplachetníku až dost ...

A - létavka (Flying jib)  B - vnější kosatka (Outer jib)  C - vnitřní kosatka (Inner jib)  D - přední stěhovka (Fore totpmast staysail)  E - hlavní čnělková stěhovka (Main topmast staysail)  F - hlavní brámová stěhovka (Main topgalant staysail)  G - bezanová čnělková stěhovka (Mizzen topmast staysail)  H - bezanová brámová stěhovka (Mizzen topgalant staysail)  I - kormová stěhovka (Jigger staysail)  J - kormová čnělková stěhovka (Jigger topmast staysail)  K - kormová brámová stěhovka (Jigger topgalant staysail)  L - vratiplachta se dvěma sekcemi (Spanker with two gaffs)  M - kormová vrcholová plachta (Jigger topsail)

PopisPricnychPlachetF

… a konečně ty slíbené příčné plachty

1 - přední hlavní plachta (Fore course)  2 - přední dolní košová (Fore lower topsail)  3 - přední horní košová (Fore upper topsail)  4 - přední dolní brámová (Fore lower topgallant)  5 - přední horní brámová (Fore upper topgallant)  6 - přední královská (Fore royal)  7 - hlavní plachta (Main course)  8 - hlavní dolní košová (Main lower topsail)  9 - hlavní horní košová (Main upper topsail)  10 - hlavní dolní brámová (Main lower topgallant)  11 - hlavní horní brámová (Main upper topgallant)  12 - hlavní královská (Main royal)  13 - bezanová plachta (Mizzen course)  14 - bezanová dolní košová (Mizzen lower topsail)  15 - bezanová horní košová (Mizzen upper topsail)  16 - bezanová dolní brámová (Mizzen lower topgallant)  17 - bezanová horní brámová (Mizzen upper topgallant)  18 - bezanová královská (Mizzen royal)

Pozorný a přemýšlející čtenář jistě nalezne opakování v názvech jednotlivých plachet v závislosti na jejich umístění – na stěžních (přední, hlavní a bezan) a samozřejmě na jejich pozicích vzhledem k palubě (nebo sekci stěžně).

 

 

Návosloví předozadních plachet

... a samozřejmě i příčné plachty, které tady také nechybí

PopisPředozadníchPlachetF

1 -  létavka (Flying jib)  2 - přední vrcholová kosatka (Fore topmast staysail)  3 - kosatka (Jib)  4 - přední stěhovka (Fore staysail)  5 - přední hlavní plachta     (Foresail)  6 - přední dolní košová (Fore lower topsail)  7 - přední horní košová (Fore upper topsail)  8 - přední brámová (Fore topgallant)  9. - hlavní plachta (Mainsail)  10 - hlavní vrcholová plachta (Main gaff topsail)  11 - bezanová plachta (Mizzen sail)  12 - bezanová vrcholová plachta (Mizzen gaff topsail)

Uff – a máme to za sebou. Přestože je to logické, jsou tam jisté záludnosti a možná i nelogické názvy jednotlivých plachet. Samozřejmě je mnoho dalších možností, například čtyř či pětistěžník. Ale anglicky mluvící námořník si jistě poradí, když má skasat dolní košovou plachtu na čtvrtém stěžni…

 

 

Názvy stěžňů

A propo, jak se ty stěžně jmenují? Ten nejvyšší je hlavní stěžeň - main mast. Ten před ním je vždy přední stěžeň - fore mast (pokud tam nějaký je). Stěžně za hlavním stěžněm, tady je to už zajímavé. Pokud je jen jeden, je to bezanový stěžeň – mizzen mast.  Je-li na lodi ještě další, čtvrtý, nese vratiplachtu a tak je kormový stěžeň – jigger mast. Ale pozor, pětistěžňové barky a další lodě měly stěžně nazývané jako přední stěžeň – fore mast, hlavní stěžeň - main mast, střední stěžeň - middle mast, bezanový stěžeň – mizzen mast a kormový stěžeň – jigger mast. Jediný plnoplachetník, který kdy plul po mořích, byl Preusen a jeho střední stěžeň byl nazýván Laesitz mast, tedy Laesitzův stěžeň a to podle majitele lodi. No, vyznejte se v tom…

Preussen

 

Tak, teď to vše zažít a v příštím dílu si povíme něco o plnoplachetnících, které brázdily hladiny moří v minulosti a vlastně je možné je potkat i dnes, což se nám podařilo letos na palubě La Grace v Amsterodamu. A máte se na co těšit. 

 

Jirka Kreisel

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Červenec 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31
Log
Článků: 237
Akcí: 11
Uživatelů: 81
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2019 minisail.cz