úterý 07. únor 2023 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Setkání > Z akcí > Veřejné závody polského minisailu v Pinczowě

Veřejné závody polského minisailu v Pinczowě

15.11. 2022 | Z akcí Vložil(a): Jirka
Pińczów 2022-000.jpg
Pińczów 2022-000.jpg

Když jsem se při loučení na Těrlicku dozvěděl, že se ještě v půlce října konají veřejné závody polského minisailu v Pinczowě, které pořádá Michal Daranowski, tak i vzhledem k jeho nepřítomnosti na Těrlicku, jsem si dal závazek, že bych se měl k němu podívat. To jsem ještě přesně netušil, co mě čeká, byť to, že to je daleko, mi bylo jasné hned. Po prohnání trasy internetovými plánovači na mě vypadlo několik variant s 600-650 km a 6-7 hodinami jízdy, to mě trochu zarazilo. Vzhledem k Tomášovu většinou více vytíženému konci týdne a nutnosti stihnout se večer ubytovat v nějakém rozumném čase padlo rozhodnutí jet v noci. V sobotu ve čtvrt na dvě zazvonil budík a vstávat, obratem, jsem zjistil, že Tomáš z Anglie ještě nedojel, takže pro jistotu ještě krátký telefonát s ním, podle GPS měl být už v Praze. Po zavolání ale říkal, že po dvaceti hodinách jízdy se mu moc nechce přesednout do jiného auta a jet dalších minimálně šest hodin v autě. Takže jsme dál nečekali a po druhé hodině vyrazili s Martinou na východ. Cestou jsme byli dvakrát překvapeni, prvně při tankování v polském Zhořelci, kde jsme před třetí v noci nejprve čekali na uvolnění jednoho z šestnácti stojanů a pak další frontu uvnitř u pokladen (provoz jak v denní špičce). Podruhé pak na dálnici před Wroclaví, kde se provoz až skoro zastavil – v sobotu po čtvrté ráno. Jinak cesta celkem ubíhala bez problémů, včetně posledních asi 130 km mimo dálnici za polskými Katovicemi. 
Po osmé hodině jsme dorazili do rekreačního areálu s chatkami v Pinczowě. Venku ještě nikdo nebyl, tak jsme tipovali, kam jít. Na poslední chatce visela polská a česká vlajka, takže asi pořadatel. Nesměle jsme zaklepali a hned byli vřele uvítáni Michalem, který byl dost překvapen. Vysvětlil nám plán dne od zahájení v devět hodin, přes jízdy NSS 650, Sunfish až po NSS-open, v které jsem hodlal startovat já s Lonou NSS-B. Tomášovu Amati jsem si šetřil na případnou nedělní regatu. Hned před oploceným areálem chatek je malá písečná pláž a dnes uzavřené bývalé koryto meandrující řeky Nidy, kde se mělo jezdit. Vše tedy pěkně po ruce, jen jsem si vzpomněl na některé české závodníky, kterým by se toto kompaktní pojetí nelíbilo, protože určitě nešlo postavit velký stan na pláž, s auty se ani na vyložení nesmělo do oploceného areálu chatek, natož na pláž. Vodní plocha je trochu v duchu řeky, tedy vzdálenost na druhý břeh jen asi 80 m, tím pádem vrcholová bóje poměrně blízko. Ale za vodou je sportovní letiště, takže je vodní plocha ze tří stran v podstatě nestíněná. Michal mluvil o svých plánech, zde uspořádat i třeba MS, s tím že by pro plachetnice byla využita druhá polovina plochy, kde se bývalé koryto rozšiřuje na dvojnásobek. Podle mě místo dobré, ne-li ideální, v přímé blízkosti chatky s vybavením pro necelých 100 osob, vedle sportovní areál pro případný kemp, pěšky nedaleko i hotel pro rozhodčí. V okolí je v nabídce bookingu několik agrostatků a asi 16 km od Pinzowa i lázně Busko-Zdroj s mnoha penziony. Jelikož jsem chtěl nechat naši návštěvu v utajení a do poslední chvíle jsem nevěděl, jestli pojede i Tomáš, nežádal jsem Michala o zajištění chatky v areálu, takže jsme využili na ubytování jeden z nedalekých statků. 

 


Při vyprávění o možnostech areálu čas běžel, takže jsme se dostali za devátou hodinu a stále to nevypadalo, že by závody začaly. Potkali jsme se se slezskou výpravou Frantou, Rendou a Pavlem, ti tu byli od pátku. Ujistili nás, že čas tady není důležitý a že k zahájení někdy dojde. Vybalil jsem a postavil tedy obě plachetnice, s tím, že Amati někomu udám. Asi v půl jedenácté jsme se dočkali zahájení, byli jsme opět všemi velmi vřele přivítáni a poděkováni za přivezení klíče, kterým je pravidelně odemykaná voda na Kristýně a trochu méně pravidelně zamykaná na Těrlicku. V jedenáct hodin se tedy rozjelo na první rozjížďku 8 plachetnic NSS-650 – upravená stavební pravidla RG 65, jízda pak na půl hodiny, v tomto případě dvakrát. Po této třídě 5 Sunfishů na hodinu, obě třídy jen s domácími polskými závodníky. Okolo půl druhé jsme se dostali na řadu s NSS-open – modely a jízdní pravidla shodné s Navigou, ale není hodnocena stavba, body tedy pouze z jízdy. Tady už byly polské plachetnice v menšině – 4 české plachetnice s českými kapitány, jedna česká plachetnice s polským kapitánem – Tomášova Amati vedená Markem Stalou a pak už jen jednotlivé polské testovací nedokončené NSS-D Bohdana Sliwy, pěkné malé NSS-B Michala Daranowského – jen na pokřtění a NSS-C po vzoru Franty Chmelky. Po jedné jízdě na 13 kol s postupně slábnoucím větrem od cca 4 m/s byla vyhlášena hodinová pauza na oběd. Od čtyř hodin jely opět NSS-650. Těm ale postupně spadl vítr na nulu, nakonec začalo i drobně krápat. Předpokládaný start NSS-open se tedy již nekonal. Po dlouhé noční jízdě jsem se tedy v brzkých odpoledních hodinách dočkal jedné jízdy na vodě, v mém podání alespoň maximálně využité – 59 minut na 13 kol. 
Večer po členské schůzi minisailu.pl pokračovala debata i s námi, českými kolegy. Michal pokračoval v myšlence maximálně využít tohoto areálu v Pincowě k dalším soutěžím. V neděli se čekala návštěva místostarostkyně Pinczowa, takže byly rozděleny úlohy k přesvědčení podpory takovýchto akcí i s „nátlakem“ zahraničních účastníků. Jako jednu z akcí by si představoval zde pořádat polskou půlku z česko-polského poháru. Druhá půlka, česká, byla hozena na mě. Nabídl jsem termíny českého mistrovství, zahraniční účastníci mají přístup na naše MiČR, ostatně letos ji opakovaně využil Vojtěch Huk. Zvláště se nabízí 3. a 4. soutěž v Břehách, kde jsou jen plachetnice a je prostor i na početnější účast. To, jestli by se to ujalo s početnější účastí z Polska, aby mělo smysl to započítávat do česko-polského poháru je věc druhá.
O plánovaném nedělním programu jsme se moc nedozvěděli, jen, že v deset hodin přijde místostarostka a mají tedy být všechny plachetnice na vodě, očekávala se i návštěva místního tisku. V neděli ráno v devět hodin vyrazily na trať NSS-650. Před desátou pak druhá skupina, kdy jsem nejprve netušil, zda to je druhá jízda k sobotě, nebo společná regata. Nakonec se z toho vyklubala společná jízda NSS-open a Sunfish. Jelikož Marek Stala soutěžil o pohár Sunfish, zůstala Amati na břehu a čekala na paní místostarostku. Dopoledne foukalo trochu méně cca do 2 m/s, takže jsme jeli na 7 kol. Po jedenácté hned znova, tentokrát na 12 kol. Nakonec se tedy tři jízdy pro celkový výsledek stihly. Oproti částečnému chaosu v denním rozvrhu jízd vlastní jízdy probíhaly pod přísnou kontrolou rozhodčích Jana Leoniece a Barbary Piecky, která i zapisovala časy. Přes tento minimální dohled bylo často slyšet rozdaná trestná kolečka především za doteky s bójkou, případně podjeté bójky. Práva přednosti jízdy jak levobok, nebo závětrná, jak jsem zjistil zejména v prvních kolech druhé jízdy už, tak moc kontrolovaná nebyla.

 

 

Nakonec se tedy ve všech třídách plánovaný počet jízd uskutečnil, výsledky byly spočítány Michalem ručně za pomoci kalkulačky a po jedné hodině bylo vyhlášení. Opět jsem byl jako vážená návštěva zapojen, nejprve do zamykání vody, které provedl vítěz NSS-open René Walenta, poté pak do předávání diplomů jak za víkendovou soutěž, tak celkové hodnocení poháru Sunfish. Celý víkend proběhl v poklidné přátelské atmosféře, pro mě trochu v nečitelném plánování, které začalo jen zveřejněním plakátku k soutěži s jediným časovým údajem zahájení v sobotu v 9:00. Počasí bylo skoro letní, v neděli i přes 20°C a oproti létu s poměrně slušným větrem, kromě sobotního podvečerního drobného deště, který zklidnil i vítr. Areál je pěkný, na akce do 80 lidí klidný, vše pospolu, pro více lidí by bylo nutno zabrat celou vodní plochu a k ubytování využít i okolí. Jednání s paní místostarostkou dopadlo dobře, je pravděpodobné, že na jaře – poslední víkend v dubnu se bude konat soutěž – pohár starosty obce Pinczow. Pokud i s účastí českých (slezských) modelářů se uvidí, oproti tradičnímu Skarzysku to je o cca 70 km blíže.

Text: Standa Jakeš
Foto: František Chmelka a Jakešovi

 

 

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
ladous | 15. 11. 2022

Aniž bych tušil, kde všude a kdy by případné soutěže česko-polského klání byly, patrně bych to časově (a asi i finančně) nezvládal. Nočním přejezdům moc neholduji, takže i cesta na Těrlicko je z Písku docela očistec.

Další články v rubrice

Únor 2023
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28
Log
Článků: 295
Akcí: 15
Uživatelů: 111
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2023 minisail.cz