Duchcov 2025 od Ladouse

Třebaže jsem v průběhu srpna trochu uvažoval, že bych přivezl plachetnici Bluenose, rozbité auto v kombinaci s pomalým autoservisem mi hodilo do plánů vidle, a tak jsem byl rád, když jsem přivezl alespoň parník. Podobně jako v Bakově nad Jizerou byly duchcovské seriálové soutěže společné pro plachetnice i motorové makety. 
A tak se tedy přihodilo, že jsem na startovišti plachetnic stanul jako rozhodčí. Tedy hned poté, co jsem v sobotu dopoledne postavil trať. Kdo jste někdy trať stavěli, jistě mi dáte za pravdu, že se z pramice zdá menší, a tak jsem jí postavil docela velkou.
Zatímco ostatní startoviště se vešla ke kostelu, pro startoviště plachetnic zůstalo místo u stavidla hned naproti hotelu, kde většina z nás spala a kde bylo možno modely uskladnit přes noc. Netuším, kdo to pro nás vyjednal, ale budiž veleben a ctěn. S ohledem na skoro tradiční páteční nepřítomnost juniorů padlo rozhodnutí zkusit odjet 4 společné jízdy. Plachetnic NSS-B bylo na hladině Barbory v pátek 6, když mezi nás zavítal Pavel Mrázek, seniorské NSS-A jen tři.
Bohužel moc nefoukalo a ještě do toho občas sprchlo. Místo kolem celého trojúhelníku tak modely kroužily jen po půlce. Vyjma jednoho okamžiku, kdy jsme s náhodně kolemjdoucím Petrem Vladykou museli sednout do pramice a dojet rozmotat Mistrala a Pen Duicka (obě NSS-B), jsem jinou kolizi za celý víkend nezaznamenal. Jen několikrát nastala potřeba doveslovat pro neposlušný model, což už jsem zvládl sám. Tomáš Jakeš svou Amati (NSS-A) nakonec zcela odložil.
Páteční polední přestávku jsme s Milanem Dvořákem využili ke zmenšení soutěžní tratě zhruba o polovinu. Jelikož se docela rozfoukalo, odpolední dvě jízdy jsem na této menší trati mohl nadělit kolem sedmi kol. Kdyby Standa Jakeš nemusel jet pryč, stihli bychom i pátou jízdu za hezkých větrných podmínek. Takto nezbylo než počkat, co přinese sobota.
 

Ta sice přinesla polojasnou oblohu, ovšem co do síly větru to byla bída. Dopoledne se ke slovu dostali tři junioři s NSS-A, poté následovaly dvě společné jízdy pro všechny přítomné, což znamenalo 10 modelů na vodě, aby závěr odpoledne zase patřil juniorům a stihli tak za sobotu 6 soutěžních jízd.
Zatímco v pátek se o zapisování kromě Martiny Jakešové starali Irena s Vláďou, v sobotu se ukázal Bambinot. Nicméně u odpoledního startu všech plachetnic jsme oba chyběli, jelikož jsme tou dobou předváděli svůj um v jízdě s parníky – Bambinot obě soutěže vyhrál, ale v celém seriálu jsem skončil na prvním místě před ním.
Naštěstí se tou dobou již ukázal Zdeněk Tomášek a dohled nad startovištěm plachetnic si převzal. Foukalo tak málo, že se objížděla jen polovina v pátek již zmenšeného trojúhelníku.
 

Na juniorech bylo s postupujícím odpolednem vidět, že je jízdy, při kterých Endeavour pravidelně o kolo vítězí a mezi Atlantisem a Gabrielou je půl kola mezera, moc v tom bezvětří nebaví. Chvíli si zpívali a chvíli koukali do mobilů. Ploužení po vodě se moc urychlit nedalo.
Jak na hrázi nevím, ale na startovišti stavebně hodnocených motorových maket kolem šesté večer foukalo dost. Jen škoda, že se kvůli plovoucímu molu a půjčovně lodiček na tento břeh u kostela s plachetnicemi už nevejdeme.
Jelikož od pátku kdekdo strašil, že bude v neděli dopoledne pršet, nic moc jsme po sobotě nečekali. Ráno se nehnul lísteček a drobně pršelo. Junioři v tom ještě jezdili, protože jim chybělo dojet řádnou soutěž F4A a F2A, jenže plachetnice nikam nic nehonilo. Ostatně bez nedělní regaty jsme od vody odjížděli i odjinud. Zde to bylo jiné v tom, že jsme, jak se sluší a patří, museli několik hodin počkat na vyhlášení výsledků obou soutěží i celého seriálu.
Pro titul mistra ČR v NSS-B po nedělním obědě dorazil Pepa Slížek, který měl podobně jako já velké auto v servisu a přijel proto jen na vyhlášení. V dalších plachetnicových třídách k udělení titulu mistra ČR dojít nemohlo. Jak seniorům, tak juniorům v NSS-A jeden účastník chyběl. Nejlepším seniorem je Vráťa Emler, juniorům kraloval Marek Lukášek. (Ze 14 letošních tříd všech lodních maket byl titul mistra ČR udělen jen v 6.)
 

Smím-li se za letoškem ohlédnout, šlo o hezké akce u vody. Jistě byly takové i ty, na kterých jsem nebyl. Pořadatelé zaslouží velké poděkování, speciálně pak Milan Kroupa za to, že potřebné zázemí pro plachetnice tolik let k vodě vozil.
Jen mě trochu mrzí, že se po 10 letech v rámci seriálu nepodařilo vyplout s NSS-D. Třeba to vyjde příště. Nechme se překvapit, kde a kdy to bude. Sobotní schůzka zástupců klubů nic moc konkrétního nepřinesla. Ani termín mistrovství světa 2026 neznáme. Snad jen, že by mohlo být někdy v červenci v Bánku.

Text a foto: Ladous
Úvodní foto z helikoptéry: Bambinot

Další fotky
Foto od Jaroslava Jíny
Moje album fotek

Výsledky