Sandberk a Velké Dářko – NSS-H po česku 2016 | MiniSail.cz

U Sandberku již byli snad všichni účastníci. Aby ne, vždyť krátce po mém příjezdu se konal nástup se zahájením. Sice už bylo několik jízd odjeto, ale mně podobní jedinci, co si vystáli frontu někde na dálnici (z Písku na Prahu už od jara vše svedli do jednoho pruhu kvůli opravě svodidel, asfalt nechají rozmlácený), podobný přístup pořadatele ocení.

Než jsem sestavil model, byla další jízda v čudu. Ale to nevadí, od vyhrávání jsou u vody jiní. Já bych klidně přijel i bez modelu, jako jsem to činil v době, kdy jsem žádnou NSS-H po ruce neměl.

Kolín 2016 001 Před startem

Kolín 2016 002 General Zaruski

Kolín 2016 003 Startovní minuta

Jelikož můj General Zaruski tuto podmínku splňuje, na obě akce jsem s ním vyrazil. Maličká Toyota Aygo taktak pobere bednu s modelem na zadní sedadla, ale při troše snahy se vejde i stolek a malý párty stan. Do Kolína jsem vyrazil v pátek dopoledne. Původně jsem se sedadlem spolujezdce počítal pro svou máti, ale ta si přivodila úraz a jet nemohla. Důvod, proč jsem i za těchto okolností vyrazil až v pátek, je ten, že ve čtvrtek zřejmě nejen u nás v Písku vytrvale pršelo. Ti mazanější, co si chtěli postavit stan za sucha, přijeli už ve středu. Já tedy až v pátek. Stopařku jsem po cestě nepotkal, a tak zůstalo sedadlo spolujezdce prázdné.

Kolín 2016 004 Dorian Gray ve třech kopiích

Kolín 2016 005 Bambinot vzal na Sandberku do ruky vysílač a to neměl dělat.

Kolín 2016 006 Hned bylo vidět, že Kuba poslouchá rady ochotněji.

Kdo již někdy na Sandberk jel, dobře ví, že cesta od Kolína na Sandberk zabere asi stejně času jako cesta z Kolína domů, a tak se nelze divit, že většina z nás až do neděle oplocený areál neopouštěla. Ohledně modelů si nejsem vědom, že by vyplulo kromě mého Generala Zaruskiho něco, co letos nikde nebylo k vidění. Sešlo se celkem 20 plachetnic a je škoda, že Jarda Pešek jako pořadatel nějakou svou neprovětral.

Největší srocení lidu modelářského se krom jídelního stolu odehrálo nad rozprostřeným plánem. Označení plánek by bylo hanlivé, však se podívejte na fotku. Michal Šenekel se totiž chystá na stavbu céčkové HMS Speedy. Plán vyšel v polském časopisu MODELARSTWO OKRĘTOWE, takže Michal zdaleka není první na našem území, kdo o stavbě přemýšlí. Můj bývalý klubový kolega je ve finální fázi stavby. Snad někdy oba modely pospolu uvidíme na vodě.

Kolín 2016 008 Pro srovnání velikosti je k dispozici ležící Jakubík.

Kolín 2016 009 Plán na HMS Speedy

Kolín 2016 010 Hrneček pro vítěze

Zatímco na Sandberku panovalo od pátku do neděle příjemné letní počasí, Velké Dářko se nám letos pomstilo.

Čtvrtek, kdy se nesoutěží, lákal ke koupeli i nudisty na protější pláži. Snad právě proto se tam Endeavour Karla Šimůnka vydal na průzkum. Záchranná kanoe byla vyslána záhy. Kormidla se chopil Karel Šimůnek, jenž se slovy, že jsou na Dářku „rogala“ zakázaná a že má jen jedno křeslo „nerogalového“ typu, nechal choť doma, a jako háček s vysílačem na krku se osvědčil Pepa Mrákota. Cestou zpět model poslouchal – nevím, jak a kam by ho dali.

Dářko 2016 001 Jolie Brise

Dářko 2016 002 Šurdův soutěžní stroj, v pozadí Mariquita

Dářko 2016 003 Malá bílá plachta a ještě menší Jakubík na druhém břehu Velkého Dářka

Hned páteční ráno nám ukázalo, že ani zdaleka nevládneme větru dešti a na Šurdova slova, že bude na Dářku zima, došlo. První jízdu jsem Generala Z. ještě položil na vodu, ovšem houpal se na vlnách jak rybářský splávek. Další jízdy jsem podobně jako jiní vzdal, jak vítr zesiloval. Protože nelze čekat do nekonečna, s napětím jsem sledoval, jak dopadnou ti, kteří povel ke startu vyslyšeli. Anemometr se točil o 106, klátil se i s tyčí, stan nad hlavami rozhodčích stál z posledního, a tak byl záhy rozebrán.

Sobota nebyla o mnoho lepší. Vítr se hned zrána nedal přeslechnout. Ze stanu mě proto dostalo až Bambinotovo zvolání: „Vole, Kubo, vstávej, jsou tu auta!“ Kubou byl myšlen Bambinot junior, to mi bylo jasné hned, ovšem proč na něj Bambinot starší tak huláká? Šel jsem se podívat. Kousek vedle našich aut stály dva veterány.

Dářko 2016 004 Když Endeavour Karla Šimůnka opět vyrazil na druhý břeh, měl sám na kanoi co dělat se po neúspěšném pokusu vrátit do areálu yachtclubu.

Dářko 2016 005 Bambinot osvobozuje Tuigu.

Dářko 2016 006 Tuiga

Dářko 2016 007 Obojživelník Pavla Urbančíka

Dářko 2016 008 Charlotte Pavla Urbančíka

Dářko 2016 009 Charlotte Pavla Urbančíka

Ale to bylo na sobotním ránu asi to poslední pozitivum, jelikož kromě větrného počasí dorazila i zima. V jedné odpolední jízdě, do které nastoupili ti odvážnější, stabilně foukalo 6 m/s a po dobu dvou minut skoro 9 m/s. Maximální zaznamenaný náraz byl kolem 12 m/s. Vítr sám o sobě by nebyl tak hrozný, ovšem Dářko je Velké, takže se tvořily nemaketové vlny. Zkrátka panovalo počasí, při kterém i ptáci chodili pěšky, velké plachetnice stály u mola a surfaři až na Šurdovo vnučku zůstávali v teple. Není divu, že v takovém počasí z podpalubí vylévá vodu i Šurda, který jako vždy vše zdárně zorganizoval a večer přihodil nějakou novou historku k dobru.

Dářko 2016 010 Charlotte Pavla Urbančíka

Dářko 2016 011 Charlotte Pavla Urbančíka

Dářko 2016 012 Charlotte Pavla Urbančíka

Dářko 2016 013 NSS-G v akci

Dářko 2016 014 Dorian Gray Zdeňka Kopeckého na vlnách

Dářko 2016 015 Na Velkém Dářku se značná část cen pro vítěze přesunula k Mrákotům.

V pasáži o Sandberku jsem psal, že se žádný letos neviděný model na vodě neukázal. V případě Velkého Dářka to bylo lepší, jelikož nás svou návštěvou poctil Pavel Urbančík. Ten však kvůli počasí namísto svého céčka jménem Charlotte častěji proháněl obojživelný vůz, a tak fotkou jeho plachetnice na vodní hladině nemohu sloužit, přestože nějakou jízdu na vodě k vidění byla.

Dářko 2016 016 Veteránské vozy

Dářko 2016 017 Veteránské vozy

Dářko 2016 018

Dářko 2016 019 Borůvky a houby bylo možné sbírat naráz.

Dářko 2016 020 Kolik modelů zdárně dokončí jízdu, bylo ve hvězdách.

Dářko 2016 021 Páteční první jízdu zkusili skoro všichni.

V neděli se počasí trochu umoudřilo, a tak jsme do regaty nastoupili skoro všichni. V mém případě to nebyl dobrý nápad, protože jsem s Generalem Z. dvakrát skončil na písečné pláži vedle zkoseného betonového břehu. K té je přes kameny horší přístup. Než jsem se k modelu dostal, vlny jej zanesly skoro na souš. Jenže takový model bez stojánku moc nestojí, a tak ležel na boku. Při druhé této příhodě se urazilo kormidlo, a tak bude co opravovat. Dobrou zprávou však je, že do modelu skoro neteče. Po hodinovém pobytu ve vlnobití jsem vyléval 1 dl.

Své si letos na Velkém Dářku užil adept NSS-G Miloš. K. Jakubík. Jednak neměl k dispozici gumový člun, ale jen pramici, a pak musel několikrát pro neposlušné modely na druhý břeh – Lenka Mrákotová, Peter Mikulka či Karel Šimůnek vědí proč ;-). Cestou tam proti větru za použití motoru prakticky stál na místě. Při zpáteční cestě mu foukalo do zad, a tak byly plachty naložených modelů trochu k užitku…

Naštěstí hodinová absence Jakubíka během jízd zdárnému průběhu soutěže nevadila. Modely se jednoduše navzájem vyhýbaly a ke kolizím nedocházelo. Jednou zaskočil Bambinot, když se na bójku nalepila Tuiga Juraje Kaloruse. Snad ani za nic nedržela, jen se nemohla znovu rozjet.

Dářko 2016 022 Páteční první jízdu zkusili skoro všichni.

Dářko 2016 023 Aby Jakubík na jeden zátah přivezl dva modely, musel obdržet pokyn k záchraně druhého telefonem.

Dářko 2016 024 Záchrana pro záchranáře

Dářko 2016 025 Vlnky na Velkém Dářku

Dářko 2016 026 Regata k hospodě a zpátky mohla proběhnout jen ve čtvrtek.

Dářko 2016 027 Šurdova vnučka a Miloš Kuba Jakubík byli snad jediní, kteří se na vodní plochu odvážili osobně.

Mariquitu Michala Šenekela se naštěstí podařilo dohnat včas, a tak Jakubíkovi zbyla nějaká volná chvilka na krájení a sušení hub. Letos totiž rostly, až sušička nestíhala příval nových kousků :-).

Takové byly české akce NSS-H v roce 2016. Jak Jadra Pešek, tak Šurda zaslouží velké poděkování, že do uspořádání vkládají svůj čas a energii.

Text: Ladous

Foto: Ladous, Mrákotovi, Vladimír Bláha