Těrlická plachta 2026

Průjezdy jednotlivých kol jsme hlásili čísly, která nám pořadatelé přiřadili při registraci. Jedinou výjimkou byl Bambinot. Ten se musel místo čísla hlásit jménem, které napsal do přihlášky: „Bambinot Já sám jediný a jedinečný“. Byla to taková malá pomsta pořadatelky Val. Ale Bambinot to bral s humorem a všichni se bavili.
 

Mimochodem, k Bambinotově lodi Betty CK145: vždy jsem ji považoval za těžkou, pomalou loď, která moc nejezdí. Můj dojem byl daný také jejími častými technickými problémy. V dnešním bezvětří mě ale nepříjemně překvapila. Zničeho nic se dokázala rozjet, až jsem měl podezření, zda nepluje na motor. Ale to jsem mu křivdil. Bambinot jí upravil takeláž a vytrimoval plachty, ona se mohla konečně pořádně rozjet a nepříjemně mi dýchala na záda.
 A malá odbočka k modelům, které mě tu zaujaly:
•    Škunery Irene a Victoria: Z Polska přijely dva skoro totožné škunery. První s červeným trupem jménem Irene, druhý o den později s černým trupem jménem Victoria. Jsou postavené podle plánů amerického modeláře z YouTube. Vzhledově jsou to sympatické lodě. Nejvíc se mi líbil kormidelník na té červené – plyšový medvídek otáčí kormidlem a kroutí hlavou. Jen mají neobvykle dlouhé kýly, čímž pořadatele trochu potrápili, protože pro spuštění na vodu nestačily běžné holínky.
•    Horus: Další polská loď, která mě zaujala, byla s latinskou plachtou jménem Horus. Pěkná, barevná, s nezvyklým oplachtěním, snad středomořská. Model váží kolem 5 kilo a více o ní nevím.
•    Baria a Charlote: Další dvě „latiny“, které bych rád zmínil, jsou lodě Baria a Charlote Pavla a Michala Urbančíka.
•    Koncept Franty Chmelky: Franta opět překvapil zajímavě oplachtěnou lodí. Stěžeň měl až na zádi a jedinou plachtou byla pouze kosatka. Neobvyklý koncept.
•    RS-Elite: Sebastián Walenta a jeho „áčková“ loď RS-Elite mě zaujala pěkně ztvárněným otevřeným kokpitem. (Například Zdenda Kopecký má u své lodi Sitta-1 celý kokpit zadeklovaný.) RS-Elite má i pěkně udělané plachty.

Zajímavých modelů byla k vidění spousta. Tohle byl jen krátký výběr, na který jsem si teď vzpomněl. 

Ale zpět k mému vyprávění...

K obědu Rosťa usmažil zbytek bramboráků pro všechny, kteří tu večer nebyli. Takže já už dnes neměl nárok. Pro nás ostatní přivezl Pavel Strenk buřty na černém pivu. Byly příjemně pikantní, až jsem i slzu uronil. Jako zákusek se podávala krémová buchta Mraky. A Pavel nebyl jediný, kdo se vytasil se sladkým. V průběhu celého víkendu nás hlavně ženská část osazenstva zásobovala zákusky, záviny, muffiny či pusinkami.
Po obědě následovaly další rozjížďky tříd NSS, RG a také rozjížďka Footynek. Odpoledne pár zájemců včetně mé maličkosti vyrazilo na domluvenou exkurzi ke Konopnému tátovi. Ne že bych tomu nějak rozuměl, ale viděl jsem pěkný, moderní provoz plný nerezových strojů. Byl jsem až překvapen, jak čisté to tam bylo. Rozhodně odtud vycházejí kvalitní produkty. Ještě jednou děkujeme za prohlídku a kafíčko! Během naší exkurze se na vodě proháněly Footynky.
 

Ale zpět k vyprávění.
K večeři jsem vytřel chlebem pekáč s buřty na pivu a později ochutnal i masový dort od jednoho z polských modelářů, který tu slavil 65. narozeniny. Dnes večer jsem přesedlal z piva na víno. Otevřel jsem láhev Tokajského, kterou jsem si dovezl z Maďarska – bylo hrozně sladké. Pak jsem měl tuším ryzlink od Pistolníka a nakonec červené od Pepy. Později se zde objevil také kuchař Jakub a začal v kotli chystat guláš k zítřejšímu obědu.

Sobota

Ráno jsem vstal v půl osmé. Sluníčko svítilo a bylo ráno jako malované. Dokonce i trochu vál vítr, který odvál mlhu z vody. Posnídal jsem a pak jsem se hrabal v takeláži Doriana. Přišlo mi, že včera mohl plout lépe. Dotáhl jsem přední stěh a později jsem byl s jízdními vlastnostmi lodi už spokojený.
Po snídani Rosťa sestavil a ustrojil na břehu svůj člun Queen Elizabeth. René a Pistolník mu zdatně pomáhali. V plánu bylo poskytnout zájemcům po odjetí rozjížděk možnost projížďky po přehradě.

Přijížděli ještě zbývající modeláři z Polska i z Česka. Namátkou třeba Petra a Verunka Kotlárovy nebo Urbančíkovi. K vidění byly další nové zajímavé lodě. Zaujala mě ještě temžská bárka Tomáše Krejčího, kterou jsem viděl vůbec poprvé.

Ještě před první dnešní rozjížďkou proběhlo vyhlášení vítězů včerejšího závodu. Páteční buchtu si odnesli:
NSS-A: Pavel Strenk
NSS-B: Peter Kozák
NSS Dívky: Tereza Seberová
NSS Junior: Matyáš Poličanský
RG-65: Sebastián Walenta
FOOTY klasik: 1. Rostislav Dyba, 2. Sebastián Walenta
FOOTY sport: 1. Dalibor Sebera, 2. Bartłomiej Jakobsche, 3. Tereza Seberová

V 10:00 začaly rozjížďky. Dnes bylo asi nejlepší počasí na plachtění z celého setkání, i když vítr byl pořád slabý. Ale už to trochu jelo. Sluníčko svítilo a někteří odvážnější shodili bundy a chodili jen v tričku. Pěkně jsme si zajezdili už na velkém trojúhelníku. Občas kolem proplul přívoz nebo jiná velká loď a udělala nám pěknou vlnu. Celý den jsem se předháněl s Pepovou Jolly Brise. K obědu byl kotlíkový guláš a pro vegetariány česnečka. Ochutnal jsem oboje.
 

Po rozjížďkách nám Rosťa a René předvedli, jak plachtit s Queen Elizabeth. Také jsem si to vyzkoušel, společně se Standou Jakešem. Standa byl u kormidla a já tahal za lana k plachtám. Škoda slábnoucího večerního větru. Ploužili jsme se po přehradě a obepluli jsme jen jednu bóji, pak jsme zamířili ke břehu. Další to zkusili Ladous a Marek Lukášek. Ti měli větší trpělivost, vyjeli na vodu dál než my a chytali poslední zbytky větru.

Večer se pekly buřty a pilo pivo. Hudbu zajistil na harmoniku Pavel Urbančík a někdo přizvukoval na kytaru (kytaristé se střídali). Zpívalo se. Junioři se trochu stranou hřáli okolo grilu. Ten večer vystoupal na oblohu krásný úplněk. Otevřel jsem na ochutnávku láhev ginu. Další láhev od Pavla Strenka byla modrá. Jarda nám naléval rum… Nebyla to dobrá kombinace. Odpadl jsem celkem brzy. Po anglicku jsem se vytratil spát, přece jenom jsem chtěl následující den v pořádku dojet domů. 

Skoro celou noc jsem škytal. Asi na mě mysleli kamarádi, které jsem zanechal u stolu…

Neděle

Škytavka naštěstí přešla. Už jsem měl strach, že budu škytat napořád. Ráno jsem si u snídaně vyslechl, jak to že jsem večer tak náhle zmizel. 🙂
Nastal čas na regatu. Bylo slunečno, ale opět bezvětří. Na hladině se utkalo 26 lodí (23 NSS a 3 RG). René postupně vypouštěl jednotlivé modely po půl minutě v opačném pořadí, než v jakém dojely předchozí den. Takže jsem startoval mezi posledními. Jelo se na hodinu a půl s dojezdem a bez hendikepu. V prvním kole jsem za naprostého bezvětří nějak dokázal všem ujet a ujal se vedení. Byl jsem příjemně překvapen, že hned za mnou se drží Petra Kotlárová – také jí to pěkně jelo. Skoro až do konce časového limitu jsem se držel na prvním místě s určitým náskokem. Ale po ujetí tří kol zbývalo do konce ještě 6 minut a to už jsem věděl, že si první pozici neudržím. Vítr trochu zesílil a začali mě dotahovat Pepa s Jolly Brise a Filip Straňák se svou Osborne. Ve čtvrtém kole, na pravé bóji, se ve chvíli bezvětří podařilo Filipovi mě předjet. Pak už jsem se jen snažil ujet Pepovi. Nakonec jsem tedy protnul cíl jako druhý. Trochu mě mrzelo, že mi první místo takhle uniklo, ale jinak to byl skvělý výkon.

Následovalo balení věcí. Člun svážel bóje, odstrojovaly se modely. Také jsem si posbíral věci, které jsem měl všude možně poschovávané: hrnek, lžičku, panáka a sklenku na víno za výčepem, jídlo a nedopitý gin z lednice. Nabíječka s prodlužovačkou na mě čekaly na stole. Křesílko se povalovalo někde na předzahrádce a zjistil jsem, že mi u něj zmizela plastová patka. Nejspíš zůstala zapíchnutá někde v hlíně na louce před hospodou. Naštěstí to byla jediná ztráta, kterou jsem zaznamenal, jinak jsem našel vše.

Poté přišlo vyhlášení výsledků sobotní soutěže a dnešní regaty. V obojím jsem se umístil na druhém místě (věčně druhý). Celkové výsledky dopadly následovně:

Sobotní soutěž

Třída NSS-A:
1.    Filip Straňák – Osborne    Junior: Matyáš Poličanský – Atlantis
2.    Tomáš Jakeš – Amati     Junior: Veronika Kotlárová – Jasmína
3.    Jaroslav Marek – Corona 2

Třída NSS-B:
1.    Pepa Mrákota – Jolie Brise
2.    Milan Dvořák – Dorian Grey
3.    Peter Kozák – Mistrál

Třída NSS-C:
1.    Dariusz Pieczka – Sunfish
2.    Michal Urbančík – Charlotte
3.    Adam Opas – Sunfish

Třída RG-65:
1.    Ireneusz Żywica
2.    Peter Podhorny
3.    Ladislav Douša

Nedělní regata

Třída NSS:
1.    Filip Straňák         Junior: Matyáš Poličanský – Atlantis
2.    Milan Dvořák        Junior: Veronika Kotlárová – Jasmína
3.    Pepa Mrákota

Třída RG:
1.    Ireneusz Żywica
2.    Peter Podhorný
3.    Gabriela Podhorná

Filipovi tedy jako vítězi regaty připadla čestná úloha zamknout pro letošek vodu. Když jsem ho viděl, jak se bosý brodí do chladné vody, byl jsem vlastně za to druhé místo rád. Potom proběhlo ještě společné skupinové foto, loučení a první odjezdy.
 

Na závěr jsem přijal tip od Pepy, kde se stavit na oběd. Restaurace Hájenka je kousek odtud. Měli tam bramboráky na sto způsobů a opravdu štědré porce. Vychutnal jsem si skvělý oběd s Pepou, Peterem Kozákem a manžely Podhornými. Pak už následovalo definitivní sbohem a každý jsme se rozjeli domů svou cestou.
Bylo to tam super. Přijeďte příště také!

Milan

Text: Milan Dvořák
Foto: Pepa Mrákota a Milan Dvořák