pondělí 19. říjen 2020 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Setkání > Z akcí > Plachetnice okolo kousku Světa

Plachetnice okolo kousku Světa

13.08. 2013 | Z akcí Vložil(a): Jirka
KR_060_001B
KR_060_001B

Jsou to sotva dvě hodiny, co jsme se rozloučili v Jachtklubu Třeboň u rybníka Svět a rozjeli se ke svým domovům, ale mně to nedá a radši hned za čerstva dávám dohromady všechny zážitky a vzpomínky. Máme za sebou zase jedno povedené setkání, ostatně nepovedené jsem s touhle partou lidí ještě nezažila...

Lenka Mrákotová


Jsou to sotva dvě hodiny, co jsme se rozloučili v Jachtklubu Třeboň u rybníka Svět a rozjeli se ke svým domovům, ale mně to nedá a radši hned za čerstva dávám dohromady všechny zážitky a vzpomínky. Máme za sebou zase jedno povedené setkání, ostatně nepovedené jsem s touhle partou lidí ještě nezažila. 

Když se občas pouštím do psaní článku na Minisail, tak si říkám, že Vašich odborných článků je tam víc než dost a určitě ode mě jako od ženské nic takového ani neočekáváte. Takže já budu možná psát o náladě, emocích, adrenalinu a obrovském relaxu a připomínám, že poprvé to bude také očima té, která s Vámi byla na vodě.

Přiznám se, že když jsme vyjížděli z Pardubic do Třeboně, přála jsem si, aby meteorologové měli pravdu a skutečně došlo k ochlazení. Cesta asi většiny z nás připomínala saunu, protože teploty šplhaly ke čtyřicítce. K večeru dojeli skoro všichni přihlášení, stavěly se lodě, někteří hodně natěšení samozřejmě vyzkoušeli postavenou trať a testovali nové úpravy svých lodí. Také jsme ochutnali, jaké mají v místní restauraci pivo. Prostě ve čtvrtek jsme se přivítali, zabydleli a seznámili se s prostředím pohostinného Jachtklubu. K večernímu programu Vám bohužel komentář napsat nemůžu, protože díky mému nevyspání z předchozích dnů jsem odpadla asi o půl sedmé večer a spala jsem až do rána.

 

 


V pátek ráno nás Jirka Malhaus pozval na slavnostní zahájení, kde nám byly sděleny všechny podstatné informace o soutěži. Na pátek byly plánovány tři rozjížďky, na sobotu také tři a v neděli se již tradičně konala regata. Vzhledem k předpovědi počasí došlo v pátek dopoledne ke dvěma a odpoledne k jedné jízdě, což se ukázalo jak správné řešení, protože odpoledne skutečně přišel déšť. Tedy dopolední jízdy byly super, foukal vítr „příhodný a stálý“ a snad můžu říci, že většina z nás od vody odcházela spokojena. Odpolední jízda byla tak trochu trápením se na vodě bez jakéhokoliv náznaku vánku. Protrpěli jsme dvě kola a doufali, že večer bude líp a bude moci odstartovat regata o speciální cenu, kterou věnoval Milan Kroupa.

Tak, a teď moje emoční vsuvka: Tedy milí kamarádi, řeknu Vám, že pro eléva není vůbec jednoduché absolvovat s Vámi  takovouto soutěž, protože když už jsem nabyla dojmu, že začínám mít jasno o levé a pravé straně i v případě, že loď jede proti mně, vnesl mi Jarda Pešek do jízdy další novinky jako pravobok, levobok, návěrtná loď, závětrná loď…. No, prase aby se v tom vyznalo. A co potom udělá skoro každý elév, který nemá tu řádnou drzost? Vyhýbá se pro jistotu všem okolo něj v okruhu pěti metrů. Na lyžích je to jednoduché, tam člověk, když jede z kopce, může řvát „Jedu, neumím“, ale na vodě si tímto pokřikem rozhodně nepomůžu, navíc, tam by to někdy mělo být spíš „Nejedu, neumím“. Na druhou stranu musím říci, že se mnou máte svatou trpělivost a i když svým kolegům už byste vynadali do pitomců, na mě se usmějete a řeknete, že to nevadí. Velice si toho vážím a slibuji, že toho nebudu zneužívat a budu se zuřivě učit, abych Vám na trati problémy nečinila.

 

 


Po odpolední páteční jízdě se mnozí rozhodli vydat se na procházku do Třeboně, jenže skutečně přišel avizovaný déšť, takže někteří nakonec ani nevyšli.  Okolo šesté večer pršet přestalo a začalo se mluvit o večerní regatě. Bohužel výrazně zesílil vítr, takže moc lidí neuvažovalo, že by loď dalo na vodu. Nakonec to vypadalo, že pojede jen Pepa a Michal, tak jsem si řekla, že se k nim přidám. Nevím, jestli jste se nechtěli nechat zahanbit, nebo jste se skutečně jen později rozmysleli, ale nakonec šlo do regaty devět lodí. Byl to skutečně těžký boj s přírodními podmínkami, já to vzdala, ale jinak jste všichni dojeli, i když někteří se škodami, které bylo nutné do soboty odstranit.
Celý páteční večer propršel, takže jsme všichni byli vděčni Milanovi, že z jabloneckého klubu přivezl velký stan, kam jsme se všichni vešli a mohli si večer popovídat. Opět se mi potvrdilo, že na tato setkání jezdí pohodoví lidé, kteří jsou schopní druhým naslouchat, tolerovat se vzájemně a užít si kupu legrace. Člověka občas bolí břišní svalstvo díky bouřlivému smíchu. Ale humor, který je předmětem našeho smíchu, je veskrze laskavý a milý. V pátek také dojeli poslední přihlášení opozdilci.

 

 

Po deštivé noci jsme se vzbudili do pěkného umytého rána a těšili se na další rozjížďky. Musím říci, že mě osobně děsil docela bouřlivý vítr, takže jsem se z jízd chtěla vyvlíknout. Jenže můj muž a, musím přiznat, moje ješitnost mi to nedovolili. Bylo to dobře, první jízdu jsem sice vzdala a nebyla jsem sama, ale druhá a třetí už byla docela dobrá, vítr se trochu zklidnil a mně se taky (i když jen maličko) vzpamatovaly ruce. Nevím, jak jízdy prožíváte Vy, ale pro mě je to obrovská psychická zátěž a adrenalin. Na druhou stranu musím přiznat, že mi to úžasně vyčistí hlavu, protože kromě řízení lodě se mi do ní už nic jiného nevejde. Neznám lepší relax.
V sobotu jsme odpoledne snad všichni navštívili Třeboň, kde probíhala akce „Myslivecké dny“ nebo tak nějak. Někteří šli na rybí speciality do Bistra u Kapra, jiní prošli stánky na náměstí a nepohrdli klobásou. V podvečer se opět zopakovala volná regata, prostě kdo chtěl, dal loď na vodu, kdo nechtěl, fotil, koukal, kibicoval…. Večer většina z nás poseděla v našem stanu a kromě jiného jsme si zazpívali s kytarou, u které se střídali Peter, Pepa a Irča.
Neděle byla hned od rána v duchu balení a příprav na odjezd, což přerušila v deset hodin regata. Řekla bych, že z hlediska podmínek to byl nejvydařenější závod z celého pobytu. Když budu mluvit za sebe, tak vítr byl sice střídavý, ale už ne tak dravý jako v sobotu a i když nás na trati bylo hodně, tak naštěstí žádná kolize nebyla natolik destruktivní, že by nějaká loď utrpěla neodstranitelné škody.

 

 


Před obědem byla celá víkendová akce zakončena slavnostním vyhlášením výsledků a předáním cen. Určitě patří poděkování Jirkovi Malhauzovi, který pro nás tuto akci zajistil a snažil se, aby nám v Třeboni bylo dobře. Jen v sobotu nám trochu vykolejil z řady pečlivého pořadatele a ředitele soutěže. Jirkovi posílám jedno doporučení: „Zkus se držet zpátky v konzumaci alkoholu. Určitě k těmto akcím patří, ale při vyšší dávce z Tebe dělá jiného člověka, se kterým už se nám moc komunikovat nechce.“

 

 

Doufám, že jste všichni šťastně dojeli domů (tedy až na Jakubíky, těm přeji pěkné počasí a spoustu zážitků z jižních Čech). My právě míjíme ceduli Pardubice a těšíme se na kafe. Bylo mi s Vámi všemi moc dobře, vždy si s Vámi moc odpočinu a dobiju baterky. Doufám, že to všichni vnímáte stejně, jako já, a proto se už teď těším na další akci v Jinolicích.

Lenka Mrákotová

Foto Mrákotovi a Vláďa Bláha

výsledky v pdf

 

 

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Říjen 2020
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31
Log
Článků: 253
Akcí: 12
Uživatelů: 88
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2020 minisail.cz