úterý 19. březen 2024 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Modely > Z loděnic > Stavba modelu Colin Archer RS-01

Stavba modelu Colin Archer RS-01

21.04. 2017 | Z loděnic Vložil(a): Jirka
Colin Archer RS-01
Colin Archer RS-01
Loď má druhou odjezděnou sezónu za sebou a tak by se zdálo, že už nemá smysl o stavbě psát. Přesto se do toho pouštím a vedou mne k tomu tři pohnutky. Jednak to cítím jako jistý dluh vůči stránkám www.minisail.cz, které potřebují neustále krmivo. Navíc materiál, který e věnuje něčemu jinému než popisu uskutečněných setkání je přeci jen pro veřejnost zajímavější a přínosnější. 
Pohnutkou druhou je fakt, že se stavebnice od Billing Boats (dále jen BB) znovu objevuje v e-shopech, přestože se jevila před pár lety jako již nedostupná. Každá stavebnice obsahuje totiž originální číslovaný certifikát, že je model konstruován a připraven pro stavbu ve spolupráci s Norským námořním muzeem a podle originální dokumentace předlohy. Kdo má zkušenost se získáváním kopií originálních plánů z muzeí anebo přímo z konstrukční kanceláře, tak může potvrdit, že za kopie se platí jednak poplatek za zhotovení kopie a pak se také podepisuje dokument o nekomerčním využití podkladů. Pro modeláře jsou pak dokumenty předávány jako tzv. study-plans, tedy studijní materiály. I se závazkem o dalším nešíření to není většinou levná záležitost. A tak se zřejmě BB rozhodl vyprodukovat další sadu stavebnic, když už je nějakým způsobem tato otázka vyřešena.
Konečně, třetí pohnutkou je doplnění několika (možná trochu filozofických) myšlenek k popisu stavby, které mohou čtenáři přinést můj pohled na věc a pomoci rozhodnout dilema zda investovat do stavebnice či ne. 
Samozřejmě, pokud je vaší motivací mít slavnou loď, která se zapsala do historie (a zapisuje se stále i po více než sto letech), je zde důvod čtvrtý. V tomto případě doporučuji si na stránkách přečíst článek o Colinu Archerovi, konstruktéru nejedné slavné lodi.
 

Stavebnice No. 414 Billing Boats

Stavebnice sama je koncipována jako statický model s možností RC ovládání. Řešení vestavby servopohonů je jen ideové, v návodu zachycené na jednom obrázku.
 
RS01 stavba  007
 
Každý, kdo již pár funkčních modelů viděl, hned ví, proč píšu "jen" ideové řešení. Když jsem později (model už byl zakoupen) hledal na internetu videa z jízdy modelu RS01, tak to byla docela bída. Lehký pohyb vpřed, plachty nevyduté větrem a za modelem čeření vody od lodního šroubu. Tak zřejmě u BB pojali možnost RC ovládání. 

 

Co ukrývá krabice?

Z krabice se na vás vysype výlisek trupu z bílého plastu, svazek lišt, několik překližkových přířezů s laserem vypálenými díly, dvě tabulky mosazných "leptů" a plato drobných dílů v blistrových přihrádkách. Nechybí materiál pro výrobu “statických” plachet (jak by řekl krteček: pěkné, pevné plátno, které jsem si netroufl použít) a několik cívek kroucených lan různých tlouštěk, vhodných také pro neplovoucí variantu anebo na dozdobení paluby u funkčního modelu. Dva velké oboustranné plány modelu v měřítku 1:1, velmi kvalitní, a třinácti-stránkový návod ke stavbě v několika jazycích doplňují balení stavebnice. Kompletní návod na stavbu modelu, stažený ze stránek BB, je uveřejněn pod článkem.
 

Trup

první, co mne napadlo, to je ale dětská vanička... Trup je hodně široký vzhledem ke své délce a má tvar typický pro lodě Colina Archera, tedy double ender, kde není velký rozdíl mezi zádí a přídí. Není to úplně pravda, při podrobném pohledu na palubu se trup směrem k zádi zužuje více než k přídi. Ověřením přesné fotografie trupu z boku a křivky kýlu z žebrorysu trupu jsem si ověřil, že výlisek trupu je maketový a ponor tedy lze protáhnout o 50%. Takže mé první odchylky od stavebnice byly ve zvětšení ponoru a doplnění cca 6.5 kg olova až pod plastový trup. Celé zvětšení ponoru (prodloužení kýlu) je realizováno ze smrkového dřeva, které jsem nejprve připasoval ke stávajícímu trupu a pak opracoval tak, abych dosáhl požadovaného tvaru. Střední část jsem poté vyřízl a posloužila mi jako model pro odlití olověného závaží. Pomocí šroubů a lepidla jsem olověný kýl a přední i zadní smrkové díly připevnil na bílý trup. Celek jsem pak přelaminoval a dobrousil a dotmelil do ztracena. Současně jsem také v zadním vazu vyplnil vybrání pro lodní šroub. Ten pro jízdu nebude potřeba … Fotky této etapy se mi bohužel někam vytratily. Tak snad jen grafický podklad (návrh) pro výrobu prodloužení kýlu …
 
RS01 stavba  010
 
 
 
 

Pajšl

Na úvod veselá příhoda z telefonního hovoru. Pepa Mrákota mi během mé dlouhotrvající stavby mnohokrát dával motivační otázky jako “Jak jsi daleko?” a nebo “Co už máš hotovo?”. Jednou, když už jsem se konečně opět dostal k reálnému modelaření, přišla otázka “Jak pokračuješ?”, tak se dočkal mé odpovědi “Pomalu a opatrně, musím ještě dořešit ten pajšl a pak to snad už půjde!” Na druhé straně bylo chvilku ticho a pak mi Pepa opatrně popřál ať mi to v nemocnici dobře dopadne...
 
 
Zcela jsem zavrhl krabicové řešení a pustil se vlastní cestou. Šířka trupu a tedy i volný vnitřní prostor mne inspiroval k netradičnímu řešení přetahování přední stěhovky a kosatky. Rozhodl jsem se vyzkoušet přesouvání navijákového serva po kolejnicích druhým, pákovým servem. Pozici plachet vlevo / vpravo by tedy ovládal dvojitý buben navijáku a posun pozice tohoto bubnu by zase umožnil uvolnění otěží a tedy i vyvlátí obou předních plachet pro jízdu na zadní nebo zadoboční vítr. Taková byla idea a realizace díky dostupnosti různých U profilů byla jednoduchá. Prostor v trupu mi umožnil pojezd navijáku o 80mm. Praktičnost a použitelnost tohoto řešení zhodnotím dále. 
 

 

Pro ovládání hlavní plachty jsem použil osvědčený systém vodící tyče, po které naviják přesunuje ovládaný element, zatímco otěž je upevněna k volně pohyblivému elementu. Pokud tedy dojde k přestavení ovládaného elementu (změnou pozice serva) a otěž plachty není v tahu, nic se neděje - volný element zůstane na svém místě, až dokud vítr nepřesune plachty do nové pozice. Tím vytáhne i otěž a volný element se tak dostane na novou pozici - doraz o ovládaný element. Výhodou je, že se v podpalubí nemotají volné otěže. V případě RS01 všechny otěže, ve shodě s originálem, vedou do kokpitu na zádi. Uchycení otěží na hlavní a bezanové plachtě je v poměru 2:1 a tak jsem využil rozpůlení přestavné dráhy otěže bezanové plachty pomocnou kladkou. Ta je realizována v podpalubí kroužkem z rybářského prutu, který jezdí po pomocném lanku (opět prevence zamotání volných otěží).

 

 
 
Čtvrté servo je naviják pro lankové ovládání kormidla přes jeho pínu (páku). Opět odchylka oproti stavebnici, kde bylo navrženo drátěné táhlo podlouhlým otvorem v trupu až na kormidelní list. To mi přišlo i případně nebezpečné pro zatopení trupu. Pro lepší porozumění jsem výše uvedené ovládání plachet nakreslil i schematicky, fotky zobrazují praktickou realizaci v modelu. Takový má tedy můj RS01 pajšl. 
 
 
 

Další práce v podpalubí

V podpalubí jsem dále umístil a vlepil trubku pro hlavní stěžeň, lože příďového svislého trámu pro pevné ukotvení čelenu a také osadil na své místo kokpit. Ten je, na rozdíl od stavebnice, zkomplikován šesti trubičkami pro průchody otěží a navíc, protože jsem měl obavu z jejich tahu, tak jsem jej řádně ukotvil v trupu pomocí hliníkového L profilu. Nad kolejnice posuvného serva jsem kvůli otěžím předních plachet vyrobil odnímatelný průhledný kryt. Ten je uchycený na konzolách z plastu, které zároveň posloužily pro celkové řešení RC vestavby. Ta je opravdu zcela jiná, než na ideovém návrhu BB. Samozřejmě jsem také na trup připevnil uchycení vodního stěhu z mosazné pásoviny, doplnil závěsy kormidla a …trup už přestal být prázdný a prostorný. Byl čas na vlepení palubníků a uzavření trupu.
 
 
 

Paluba

Protože jsem očekával, že v reálu nikým neodzkoušený mechanismus bude potřebovat dobrý přístup, ponechal jsem původní velký obdélníkový prostup palubou. Palubníky jsou tedy použity tak jak jsou ve stavebnici připraveny. Spodní palubu z 1 mm překližky jsem ze spodní strany důkladně natřel, stejně jako celou konstrukci. Poslední pohled na některá místa trupu, rozmíchat epoxy a nalepit a zajistit. 
 
 
 
Palubu jsem pokládal známým způsobem s černým papírem nalepeným předem na jednu hranu - imitace utěsněných spár. Lišty jsem předem namořil, některé vícekrát, s cílem aby měla prkna paluby různé odstíny. Délkové dělení jednotlivých prken jsem respektoval podle plánu, i když na fotografiích není tak časté. Celek je přelakován akrylátovým jednosložkovým polomatem. Paluba by asi vypadala lépe po přebroušení a namoření celé plochy, lišty, byť ve stavebnici kvalitní, mají přeci jen tloušťkové rozdíly. Chybami se člověk učí.
 
 
 
Loď šla do lakovny a já mezitím pracoval na kulatinách a také na nástavbách. Ty jsou ve stavebnici předpřipraveny ve formě kulatin, průměry odpovídají plánu. Proto mě docela překvapilo, že mosazné opásání z dodaných “leptů” moc nevycházelo. Protože jsem vše již měl namořeno a nalakováno, nezbylo než si některé kování vyrobit. 
 
 
Ještě jedna zkušenost - gaflová vidle na hlavní plachtě je ve stavebnici natištěna na tlustém špalíku z nějakého měkkého dřeva. To proto, aby se dala vyříznout 3D i s charakteristickým prohnutím. Bohužel při silnějším větru (Třeboň, rybník svět, přicházející bouřka) došlo k jejímu rozštípnutí. Novou jsem zhotovil z jasanu, který jsem napařil a ohnul v šabloně - tak jak je udělána na originálu.
 

Zábradlí

Je ozdobou originálu - dřevěné, nízké, masivní. Současná loď má ještě navíc sloupky a lankový “reeling” - dnešní požadavky na bezpečnost jsou jiné. Na prvních, historických fotografiích RS01 je jen to dřevěné, nízké. Ve stavebnici je řešeno překližkovými díly, které jsem použil jako šablony pro mé z lipového dřeva. Stejně tak typické zakončení zábradlí do paluby jsem vyřízl z lípy, namísto plastového dílu ze stavebnice. Po vlepení sloupků mohlo dojít k jeho instalaci. Loď se tak začala podobat sama sobě. Kovové sloupky a lanko jsem dal stranou, na dobu až půjde loď do výslužby. Navíc při našem kontaktním sportu by mohlo působit problémy.
 
 

Vybavení drobnostmi

Co jsem ze stavebnice použil stoprocentně, je z plastových výlisků sestavený vrátek - to jsem si vzpomněl na své dětské pokusy o plastové modely. Z plastu jsou i další drobnosti - Větrací komínek nástavby, kotva, průvlaky kotevního řetězu, záchranný kruh a taky těla kladek. 
Ty mě potrápily. Nejprve jsem samozřejmě plastové tělo provrtal, vložil dodanou rolnu a zalepil mosaznou osičku. Původní záměr použít několikeré omotání těla kladky silnou nití a tak imitaci lana jak je na plánu - na to jsem nebyl dost šikovný. Tak jsem niť nahradil mosazným drátkem. Tři závity na vhodně širokém kousku dřeva, zapájení konců, odstřižení konců … Pak nasazení této smyčky na tělo kladky a zkroucení o 180o přes ocelovou jehlu. Tak se drátěná smyčka zakousne do žlábku na kladce a zároveň vznikne pěkné oko pro provlečení šeklu. Pak ještě citlivě oko zakápnout (zajistit) cínem. Šekly jsem nakoupil z RB-models. Po natření kladek bílou barvou to snad není nejhorší a zátěž provozu modelu vydrží. 
 
 
 
Upravil jsem i poziční svítilny. Jsou dodány dva masivní odlitky z cínové slitiny a ty se zdály být příliš těžké. Tak jsem je postupným odvrtáváním a odstraněním zadních stěn lucerny odlehčil na méně než poloviční hmotnost. 
 

Stěžňové kruhy

Ve stavebnici jsou laserem vypálené z 5mm překližky - zůstaly nevyužity. Namísto toho jsem si nařezal vhodně široké pásky z 1,5 mm tlusté jasanové destičky. Do smrkového prkna jsem si vyvrtal sukovníkem otvor vhodného průměru 25 mm pro hlavní stěžeň a 15 mm pro bezan. Lišty jsem několik minut povařil ve vroucí vodě, až krásně změkly. Pak stačilo navinout několik závitů lišty na trubku menšího průměru, než vyvrtaná díra. Začátek a konec nebyl nikdy stoprocentní, ale vždy tak jeden a půl závitu byl hezký. Smotek na trubce jsem vložil do otvoru a uvolnil z trubky. Pěkně se rozepřel a druhý den po vyjmutí krásně držel tvar. Pak stačilo vybrat vždy nejpovedenější část a zbytek odříznout. Vnitřní konec klínovitě seříznout a slepit. Po zaschnutí lepidla se jen do ztracena odbrousí přebývající vnější konec. Překrytí jsem dělal tak na šestinu kruhu. Po vybroušení a nalakování jsou kruhy velmi pevné a neočekávaně lehké. 
 
 
 

 

Finále

Konečně byla takeláž připravena a vše se dalo kompletovat. Jak jsem již psal, krásné dodané lanoví udělá parádu na statické verzi modelu. Já sáhl po ověřených žaluziových šňůrách, které se prodávají ve dvou tloušťkách. Bohužel v bílé barvě a na to jsem se pokusil vyzrát lihovým mořidlem. Neúspěšně, po dvou sezónách se skoro vymylo, ale alespoň nezáří.
Všechny smyčky jsem prošíval silnou nití. To byla dobrá rada kamaráda a hlavně i omotání přírodní nití pak bylo v klidu a stehy krásně překrylo. Na pravoboku je do vantů vpleten provazový žebřík. S pomocí papírové šablony to docela šlo, i když se výsledek jistě nedá srovnat s C-čkaři.
 
Protože se model ve složeném stavu (bez topové plachty) vejde do kufru mé Octavie, neřešil jsem úplně rozebírání stěžňů. Připravené bylo - očnice byly uchyceny k pásnicím vloženým mosazným drátem. Za dva roky jsem ale nepotřeboval model rozebrat. 
Po dvou sezónách jsem spodní očnice musel opravit - opásání mosazným páskem ze stavebnice nevydrželo několik zaklesnutí s jinými loděmi a na koncích, kde je pásek příčným profrézováním zeslaben pro pěkné ohnutí, došlo k jeho přetržení. Nepomohlo ani mé propájení na začátku, protože jsem se právě toho obával. Takže i tyto díly jsou dnes nahrazeny a spojení s pásnicí jsem již udělal čepem napevno. Uvidíme.
 
 
 
 
 
Po instalaci pevného lanoví jsem pokračoval montáží ráhen a kladek. Ovládací, pevné lanoví jsem zkusil udělat z lanoví dodávaného ve stavebnici. Bohužel je ale příliš pružné a tak jsem skoro všude, kde jsem předpokládal větší namáhání, nakonec použil slabší ze žaluziových lanek. Po instalaci ráhen již bylo možné změřit rozměry budoucích plachet. Jak jsem již psal v úvodu, dodané plachty jsou vhodné na statickou variantu modelu. Já jsem sáhl po osvědčené bílé tkanině na řiditelné draky. Škoda že má tak viditelnou zpevňovací mřížku. Zase díky polo průhlednosti bylo možné tkaninu podložit narýsovanou předlohou střihu plachty a také typického loga RS01. Vše bylo možné perfektně obtáhnout lakovými fixy. Zesílení v rozích je ze samolepícího dakronu. Pokusil jsem se také o dřevěné „korále“, sloužící k zajištění gaflové vidle při manipulaci s horním ráhnem. Ty, které jsou dodány ve stavebnici jsou příliš velké. Nakonec výsledek nebyl valný a tak jsem koupil jablonecké bižuterní bílé – vypadají lépe.
 
 

 

První plavby, první zkušenosti

Prvních plaveb bylo několik. Na jaře 2014 jsem v našem bazénu vyzkoušel jak je model vyvážen. K mé spokojenosti … co na tom, že drtil ledové kry. Vždyť originál má dvojitou obšívku a také musí ledacos vydržet. Druhá první plavba se odehrála o rok později na stejném místě. Vál mírný vítr a model přirozeně plul pod plachtami bez toho, že by měl otěže (opravdu tam nejsou)… jen na protiváhu tkaniny plachet. Třetí první plavba byla na oblíbeném místě Jabloneckých modelářů - na Novoveském koupališti. To už byly otěže doplněny a model byl ovládán. Byla to generálka před jarními Jinolicemi 2015.
 
 
 
Zvykání si na nový model je (asi) vždy složité. V mém případě jsem se hodně nazlobil s posuvným navijákem. Prvotní má verze ochranného krytu proti spadnutí smyčky nebyla spolehlivá. Pokud byly přední plachty v tahu, tak vše fungovalo spolehlivě. Problém nastal ve chvíli, kdy byly otěže povoleny (bez větru nebo naviják v přitažené poloze). Pak stačilo jen přetáhnout ze strany na stranu. Tak to byl docela tradiční obrázek sezóny 2015, jak stojím u modelu a mám ruce zabořeny v jeho útrobách. Protože jsem napoprvé neodhadl poměr průměrů bubínku navijáku pro kosatku a stěhovku, kamarád Michal mi vytočil druhou verzi dvojitého bubínku a k tomu rovnou těsný naklapávací kryt. S touto verzí jezdím druhou sezónu a už jsme si na sebe zvykli. Tedy já vím, že pokud mám povoleno a chystám se přetáhnout přední plachty na druhou stranu, musím nejprve naviják přesunout do napnuté polohy. No, ale víte jak to někdy u bóje chodí. Je to o soustředění.
 

Zhodnocení stavebnice RS01

Předloha modelu je velmi slavnou lodí, výraznou svou odolnou konstrukcí, stvořena pro záchranu životů v těžkých podmínkách. Ovladatelná i za silného větru malou posádkou, kormidelník, stojící hluboko v kokpitu držící kormidlo musel přežít vše.
Myslím, že se tyto vlastnosti přenesly na model. Za slabého větru má loď velkou ztrátu za modely postavenými podle závodních jachet. Je to dáno samozřejmě i relativně nízkým stěžněm a malou plochou plachet. Ve chvíli, kdy začne foukat, loď ožije a minimálně drží krok s ostatními. A ve chvíli, kdy ostatní lodě mají problémy a pokládají se na hladinu, je stále ještě pohodlně ovladatelná. Nicméně to už nejsou regulérní podmínky…
Stavebnici jsem si koupil před lety, protože jsem předpokládal, že její postavení bude jednodušší díky souboru materiálu v krabici. To se moc nenaplnilo, mnohé zůstalo nevyužito a stejně jsem to musel vyrobit jinak. Naprosto nedořešené je RC ovládání - je to opravdu možnost jak pohnout plachtami a na motor se pohybovat po rybníku ve slunném nedělním dni. To vysvětluje i některá videa jízdy modelu na internetu.
 
 
 

 

Přesto nelituji koupě stavebnice, která mi umožnila postavit si loď, která se mi líbí na vodě i na břehu. Jako dobrý základ postačí. Jistě je možné řešit jednodušeji ovládání předních plachet, například doplněním ráhna stěhovky, jejím spojením s hlavní a bezanovou plachtou. Kosatka a její přetahování je pak standardní řešení, nepřinášející problémy. To už je ale podle mého viditelná změna tvaru stěhovky, která na předloze zasahuje za hlavní stěžeň.
Loď lze také postavit jako neplovoucí, nebo motorovou s plachtami. Tak lze jistě využít daleko více materiálu z krabice a urychlit stavbu. Potom se ale nezažije ten pocit, kdy vítr vyduje plachty, loď se mírně položí na bok a vyrazí vpřed. A ten stojí za to.
 
Jirka Kreisel
 

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Log
Článků: 309
Akcí: 16
Uživatelů: 116
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2024 minisail.cz